Chlapík na veřejných záchodcích, kouká na souseda a ptá se: "Proč máš na ptáku vytetováno WY?"
"Víš, moje holka se jmenuje Wendy, no a když se mi postaví, tak je tam vidět vytetované celé její jméno."
Po čase stejně zvědavej chlapík na veřejnejch záchodcích vedle černocha. Kouká a všimne si, že tam má taky WY. Zeptá se: "Hele, tvoje holka se jmenuje Wendy viď?"
"Proč myslíš?" na to černoch.
"Protože tam máš vytetováno WY, a když se ti postaví, tak tam budeš mít Wendy, že jo?"
"Ne," odpoví černoch, "mně když se postaví, tak tam mám WELCOME TO THE YAMAICA AND HAPPY HOLIDAY..."
Ivan a Voloďa opravují žumpu. Ivan vleze do těch hoven, nadechne se a ponoří se. Za chvilku se vynoří a povídá Voloďovi: „Voloďo, podej mi klíč číslo 12.”
Ivan vezme klíč, nadechne se a ponoří se zpět do těch hoven. Za chvíli se vynoří a chce klíč číslo 10. Poté, co žumpu spraví, vyleze ven a povídá: „Vidíš, Voloďo, kdyby ses ve škole pořádně učil, nemusels jenom podávat klíče...”
Chlapík kupuje od staré rumunské handlířky koně.
„Kolik za něj chcete?” ptá se.
„Dvacet tísíc.”
Chlap si ho prohlédne a konstatuje: „Je nějak vyhublý.”
Rumunka zuřivě gestikuluje: „On néni vyhublý, on štíhlý.”
„A kulhá!” pokračuje chlápek.
„On nekulhá,” rozhazuje rukama Rumunka, „on takovou zvláštní chůzi mít.”
Takhle to pokračuje dál, chlapíkovi se pořád něco nezdá a handlířka mu pořád tlačí nějaké klíny, a že se na něm má projet, že prý uvidí, jaký je to skvělý kůň. Chlapík teda sedne na koně, ten se rozběhne a narazí do zdi.
„Proboha,” zvolá, „ten kůň je slepý!”
Rumunka kolem něj pobíhá, rozhazuje rukama, koulí očima a řve: „On néni slépý, on odvážný!”
Když NASA poslala první kosmonauty do vesmíru, zjistila, že psací pera nefungují při absenci gravitace. Vyřešením tohoto problému pověřila konzultantskou společnost. Po deseti letech a 12 milionech dolarů Američané mají pera schopná psát v jakékoliv pozici a v rozmezí teplot 0 až 300 Kelvinů. Rusové používají tužky.
Hádá se Američan, Rus a Čech, kdo má větší ozvěnu.
Američan řiká:
"To já, když vlezu k nám do Grand kaňonu a zařvu helou, tak ještě půl hodiny slyším helou helou."
Rus mávne rukou a říká:
"To já, když vylezu k nám na Kavkaz a zařvu zdrasvujťa, tak dvě hodiny potom slyším zdrasvujťa zdrasvujťa."
Čech řekne:
"Hoši, to nic není, to já, když vlezu u nás v práci na dílnu a zařvu hoši do práce, tak ještě týden slyším di do p*či, di do p*či."
V podniku ČKD se na dvoře válí dlouhá, železná roura. Mistr se rozhodne, že ji nechá uklidit a zavolá proto vietnamského dělníka a povídá mu: „Li, vezmi si k ruce své bratry Pinga a Ponga a odneste tu rouru.”
Za chvíli se Li vrátí a povídá mistrovi: „Šéfe, moc těžký!”
Mistr mu tedy poradí, ať si vezme další tři Vietnamce a zkusí to znovu. Li je za deset minut zpátky a zase povídá: „Šéfe, moc těžký!”
Mistr je už naštvaný a odsekne mu, ať si vezme s sebou všechny Vietnamce, co potká a odnesou tu rouru. Tentokrát je Li pryč skoro půl hodiny a když se vrátí, praví: „Šéfe, moc krátký!”