Jde takhle unavený starší muž a přemýšlí o životě.
Najednou se zatáhne obloha a zvučným hlasem promluví Bůh.
"Protože mě celý život věrně následuješ, splním ti jedno přání"
Muž pohotově odpoví:
"Postav most na Havaj, abych si tam mohl kdykoliv zajet."
Bůh odpověděl: "To není zrovna jednoduché přání.
Dovedeš si představit ty pilíře sahající až na dno Pacifiku?
To množství betonu a oceli k jejich vybudování?
Zamysli se ještě jednou a zkus vymyslet něco jednoduššího."
Muž se znovu zamyslel a konečně řekl:
"Bože, přál bych si rozumět své ženě. Chtěl bych vědět, jak se
cítí, na co myslí, když se mnou nemluví, proč pláče, co tím myslí,
když říká, že se nic neděje. A jak mohu svou ženu učinit opravdu
šťastnou."
Na to Bůh: "Chceš na tom mostě dva pruhy nebo čtyři?
Ranní e-mail: "Ahoj, Míšo! Poslední dobou jsem děsně zapomnětlivý, zvlášť, když piju alkohol. Včera na mejdanu jsem se tě ptal, jestli bys nejela se mnou na chatu na víkend, ale zapomněl jsem, jestli jsi řekla ano nebo ne."
A odpověď: "Ahoj Petře. Taky hrozně zapomínám.
Pamatuju si, že jsem včera někoho poslala do prdele, ale ráno jsem si nepamatovala koho. Dík, že ses ozval."
Dva muži jdou prosti sobě v parku a táhnou za sebou pravou nohu. Když se k sobě přiblíží, jeden se na druhého s pochopením podívá, ukáže na svou nohu a říká:
"Kuvajt, 1993!"
A druhý ukáže za sebe a říká:
"Psí hovno, deset metrů zpátky!"
V baru přistoupí mladík k pěkné slečně, která sedí u pultu sama, a zeptá se jí, jestli ji může pozvat na skleničku.
"Na hotel?!" vykřikne ta slečna.
Ostatní hosté zpozorněli. Mladík vysvětluje: "Vy jste mě, slečno, nepochopila. Chci vás jen pozvat na malý drink."
"Chcete mě pozvat na hotel?" vyřvává ta slečna.
Lidé se otáčejí. Mladík, červený až za ušima, zmateně odchází.
Slečna ho rychle dohoní a šeptá: "Promiňte, že jsem vyvolala rozruch, ale jsem studentka psychologie, a zajímá mě chování lidí v nečekaných situacích."
"Cože?!" zařve mladík na celý lokál, "pětset marek?!"
Tlačenice v metru. Mladá žena se nechtíc dotkla neznámého muže na citlivém místě.
"Promiňte, nechtěla jsem," omlouvá se.
"Slečno, já jsem šachista, když už jste se jednou dotkla figurky, musíte s ní hrát!"