Jetel

Lékař předepíše muži viagru s tím, že si má vzít jen jednu
polovinu. Doma si chlap vezme prkýnko a nůž, rozpůlí viagru na půl, ale ta druhá polovina mu odletí až ke kanárkovi do klece, který ji okamžitě sezobne. Vyděšený muž ihned volá zvěrolékaři a vypoví mu, co se stalo.
Zvěrolékař mu sdělí, že má kanárka dát na nějaké chladné a temné místo, jinak že ho to může i zabít. Chlap vezme kanárka a zavře ho do mrazáku. Vzpomene si na něj až za hodinu a půl, ihned letí do mrazáku,otevře dveře a tam kanárek celý zpocený, otře si čelo a říká:
"Ty vole hodinu, HODINU mi trvalo, než jsem tý slepici roztáh´nohy!"

Zvířátka v lese se dohodla, že si postaví sídliště. Vyšlou do města mazanou lišku, aby tedy sehnala potřebná povolení. Přešel den, dva, tři, týden a liška nikde. Po čtrnácti dnech se vrátí se staženým ocasem a celá zničená povídá: "35 povolení jsem sehnala, ale to 36., nejdůležitější se sehnat nepovedlo." Poté zvířátka vyšlou medvěda. Není sice nejchytřejší, ale je nejsilnější, takže by mohl ledacos zařídit, řekla si. Přešel jeden den, dva, týden a medvěd nikde. Po měsíci se vrátí vyhublý, vystresovaný a říká:
"35 povolení mám, to 36., to prostě sehnat nejde." V tom se přihlásí vůl, že by to zkusil ve městě vyřídit. Zvířátka se pousmějí a praví: "Ty vole? Když to nezařídila mazaná
liška, ani silný medvěd, ty tam nemůžeš uspět!" Ale vůl se nedal odradit a vyrazil do města. Za tři dny zvířátka po ránu vzbudil velký rambajs. Vstanou a vidí v dálce vola, jak si
to maže k lesu, za zády bagry, jeřáby a náklaďáky s pískem. Zvířátka se radují a diví zároveň, ptají se: "Vole, jak jsi to dokázal?" "Jednoduše," povídá vůl, "přijdu na
úřad - otevřu první dveře - spolužák! Otevřu druhé dveře - spolužák! Otevřu třetí dveře - spolužák..."

"Jak se má tvůj nový papoušek?"
"Ale, umřel týden po tom, co jsem ho koupil."
"Cože, na co?"
"Na vyčerpání, soutěžil s mojí ženou v ukecanosti."

Starej Formánek si koupil novýho mladýho kohouta a pustil ho na dvůr mezi slepice.
Mladý kohout hned přijde za starým kohoutem a začne si vyskakovat: „Co tady ještě děláš, ty starej skostnatělej chudáku! Ty pomiluješ všechny slípky za jeden den, já jsem tak rychlej, že to zvládnu za půl hodiny.“
Starej kohout na něj chvíli zírá a pak v klidu řekne: „OK frajere, jestli jsi tak rychlej, jak si myslíš, zkus mě doběhnout.“ a začne utíkat.
Mladej kohout nelení a začne starýho nahánět po celém dvoře.
V tom vyleze starej Formánek s kulovnicí a rup ho, mladýho kohouta nekompromisně vodbouchne a zabrblá si pro sebe:
"Sakra, to už je třetí teplej kohout tenhle tejden!“

"Tatínku, jsme lední medvědi?"
"Jasně, jsme lední medvědi."
"Tatínku, nejsem koala?"
"Ne, jsme lední medvědi!"
"Tatínku, a nejsem medvěd brtník?"
"Ne, jsme lední medvědi! Proč se pořád tak ptáš?"
"Protože je mi zima jak sviňa!"

Srazí se motorkář na silnici s ptáčkem. Chudinka ptáček spadne na zem, cuká sebou, ale ještě není mrtvý. Motorkářovi se ho zželí a opatrně ho odveze domů. Tam ho položí do klece, rozdrolí mu chleba, do misky nalije vodu a čeká, jestli se uzdraví. Ptáček se za několik dnů skutečně probere, rozhlídne se kolem sebe a vidí mříže, chleba a vodu. V tom mu dojde, co se stalo a říká: "Ty vole, já ho zabil!"