Dva sousedi se složili a koupili si spolu osla. Když s ním šli domů, první se zeptal:
"Která půlka bude tvoje?"
Druhý se zamyslel a pak řekl:
"Kterou chceš ty?"
"Tu s hlavou," odvětil první bez rozmýšlení.
"Ujednáno!" souhlasil druhý. Odehnal mouchy, které seděly oslovi kolem ocasu a pak řekl svému společníkovi:
"Já jsem se postaral o svou půlku. Teď jsi na řadě ty. Jdi a kup ječmen, ať má co žrát."
Chlap uloví načerno jelena a po cestě domů potká hajného, který si začne prohlížet jeho auto.
"Otevřete mi prosím kufr.“
Muž tak učiní.
"Co to máte v tom kufru?"
"To je pes."
"A co ty parohy?"
"No dovolte, do jeho soukromého života vám nic není."
Dva pacienti se proberou v nemocnici a zjistí, že jsou spolucestující ze včerejší havárie.
"Jak to vlastně bylo?", ptá se první.
"No, tys přece říkal: 'Zleva volno, zprava taky!'"
"Kdepak, kamaráde, já říkal: 'Zleva volno, zprava tanky!'"
V Brně na Zelňáku pije chlápek vodu z kašny. Přijde k němu Brňák a povídá:
„Téé, káámo, nechlemtéé tu vasrovku z tej atajnkaserny. Blejó do teho zkalené machři a chčijó do teho morgoši!"
Chlápek se otočí:
„Hele pane, já vám vůbec nerozumím, já jsem z Prahy."
„Jo, povídal jsem, voda je dobrá, ale studená, tak pijte pomalu, ať se nenachladíte."
Vejde pán do realitní kanceláře a koktá: „J-j-já b-bych si chtěl ko-koupit dům, co máte?”
„Pane, jak na vás koukám, tak pro vás asi nic,” zhodnotí ho úředník.
Koktavec se nenechá odradit a ukáže na jeden obrázek v katalogu: „A co t-tenhle?”
„Ten je za šest milionů,” oznamuje úředník. „Na ten určitě nemáte.”
Zákazník ukazuje dál: „A ten-hle?”
Úředník vrtí hlavou a povídá: „Ten je za deset milionů.”
Pán ukáže na největší obrázek a praví: „J-já si vezmu t-tenhle.”
„Ale pane, ten stojí dvacet milionů!” upozorňuje ho úředník. „Máte na něj?”
Pán hrdě oznamuje: „J-já m-mám še-šedesát milionů!”
„A kde jste je vzal?” diví se úředník.
Zákazník na to: „Vy-vy-vyhrál jsem je!”
Úředník si hvízdne: „Fíha! Já vyhrát šedesát milionů, tak mě klepne pepka!”
Pán vykoktá: „M-m-mě to-o jenom lí-í-zlo.”
Chlápek přišel do Lídlu a chtěl dvě plechovky krmení pro psa.
"Máte psa, pane?" ptá se prodavač.
"Jasně, že mám!"
"Promiňte, pane,ale podle nového nařízení EU budete muset dokázat,že máte psa,než vám prodám psí žrádlo."
Chlápek s frustrovaným výrazem ve tváři zmizel a o půl hodiny později se objevil znovu a na vodítku táhl svého psa:
"Tady je!"
"Děkuji mnohokrát, tady máte ty dvě plechovky.
O pár dní později ten samý chlápek znovu přijde a chce dvě plechovky krmení pro kočky.
"A máte kočku, pane?"
"Jasně, že mám!
"Promiňte, ale podle nového nařízení EU musíte mi ji ukázat než vám pro ni prodám krmení."
Chlápek vyběhne z krámu a za chvíli je zpátky a před prodavačem a za ocas zvedne kočku.
"Děkuji vám, zde je vaše krmení."
Další den se chlápek opět objeví v krámě a postaví před prodavače krabici od bot s malou dírou ve víku.
Prodavač se ptá: "Dobrý den, co pro vás mohu udělat?!"
"Strčte prst do té díry."
Tak prodavač opatrně strčil prst dírou do krabice.
"Teď ho vyndejte a řekněte mi, jako co to vypadá!
Prodavač vytáhl prst a znechuceně si jej prohlédl. "Uf, vypadá to jako hovno..."
"Taky že je! A vzal bych si dvě roličky toaletního papíru."
"Mám šťastné číslo pět. Narodil jsem se 5.5.55. Jmenuji se Josef Pátý, žiji v 5. patře, mám 5 dětí. Na dostihy jsem jel autobusem č.5, vsadil jsem nakonec 555 555,- Kč."
"A vyhrál jste?"
"Ne kůň skončil pátý."