Chléb
"Pepíčku, skloňuj slovo chléb."
„Kdo, co? - Chléb."
„S kým, s čím? - Se salámem."
„Komu, čemu? - Mně."
"Pepíčku, skloňuj slovo chléb."
„Kdo, co? - Chléb."
„S kým, s čím? - Se salámem."
„Komu, čemu? - Mně."
Pepíček stojí před tabulí a řeší velice zapeklitý příklad.
Moc mu to nejde, přemýšlí a pak si plivne na ruku a sliny vetře do vlasů. Učitelce se to nezdá a ptá se ho:
"Proč si slintáš na hlavu?"
"Ale, včera jsem slyšel maminku, jak říká tátovi: Nasliň si hlavičku a uvidíš, že ti to půjde líp!"
Pepíček chce stále od Ježíška nějaké dárky, až to maminku naštve a tak mu povidá:
"No, tak si sedni a napiš Ježíškovi, co vlastně chceš, a když mu slíbíš, že budeš hodný, tak ti to možná přinese".
Pepíček jde teda do svého pokojíku, vezme papír a tužku a začne psát:
Milý Ježíšku, slibuju ti, že budu celej příští rok hodnej, když mi přineseš...
Podívá se na to, a říká si, celej rok hodnej ? To bych se z toho zbláznil, slíbím půl roku... Jenže půl roku je taky dlouho... tři měsíce asi stačit nebudou... musím vymyslet něco jinýho.
Další den je neděle a protože maminka je ohromně pobožná, jdou na mši do kostela. Pepíček tam jen tak sedí, rozhlíží se kolem a dostane nápad. Na odchodu popadne sošku Panny Marie, strčí ji pod kabát a odnese si ji domů. Doma zavře sošku do skříně, sedne si ke stolu, a začne psát:
Milý Ježíšku, jestli chceš jestě někdy vidět svoji maminku...
Paní učitelka se ptá dětí ve škole: "Děti, když na stromě sedí pět vran a myslivec dvě z nich zastřelí, kolik jich zbude?"
Přihlásí se Pepíček: "Žádná, paní učitelko, protože ty ostatní se leknou a odletí."
Paní učitelka: "Správně má být, že zbudou tři vrány, ale líbí se mi tvůj způsob uvažování, Pepíčku."
Pepíček: "A teď já: Jdou po ulici tři ženský se zmrzlinou. Jedna ji kouše, druhá cucá a třetí líže. Která je vdaná?"
Učitelka přemýšlí: "No, asi ta, která ji cucá, ne?"
Pepíček:"Kdepak, ta, která má snubní prstýnek. Ale líbí se mi váš způsob uvažování, paní učitelko!"
Pepíček dostane krásné autíčko a maminka mu připomíná: "Co se říká?"
- "Nevím!"
- "Co říkám tatínkovi, když přinese výplatu?"
- "Aha!" vzpomene si pepíček a odpoví, "neříkej, že to je všechno!"
"Tatí, co je to kamzík?" ptá se Pepíček tatínka.
"To je taková blbá ryba."
"Ale vždyť skáče po horách."
"No, tak vidíš, jak je blbá!"
Paní učitelka se ptá ve třídě dětí:
"Tak děti, jak byste vymalovaly třídu?"
Přihlásí se Anička a říká: "Na stěnu bych dala růžovou a na strop žlutou."
Paní učitelka se ptá: "Má někdo ještě nějaký nápad?"
Pepíček se přihlásí a říká: "Na stěnu bych namrdal hnědou a na strop bych namrdal černou."
Paní učitelka se rozzlobí a pozve si do ředitelny Pepíčka i tatínka. "Tak nám Pepíčku zopakuj, co jsi nám ve třídě řekl!"
"Řekl jsem, že na stěnu bych namrdal hnědou a na strop bych namrdal černou."
Tatínek se zamyslí a povídá: "Ty čůraku, vždyť by to bylo moc tmavý!"