Nejdelší vtipy – strana 2

Muž odejde do práce a žena si přivede domů milence. Její malý syn přijde neočekávaně domů, uvidí milence s matkou a tak se schová do skříně a sleduje. V tom přijde domů i manžel. Žena vyskočí a aniž by si všimla svého syna ukryje svého milence do téže skříně.
V tom se chlapeček ozve: "Je tady tma, co?"
Muž odpoví:"To teda je."
Chlapeček: "Mám u sebe baseballový míček."
Muž: "To je fakt bezva."
Chlapeček: "Nechceš ho koupit?"
Muž: "Ne dík!"
Chlapeček: "Venku je můj otec."
Muž: "Tak za kolik?"
Chlapeček: "250 dolarů."
Za pár dní se situace opakuje.
Chlapeček: "Je tady tma, co?"
Muž: "To teda je."
Chlapeček: "Mám tady baseballovou rukavici."
Muž který už ví oč jde se ptá: "Tak za kolik?"
Chlapeček: "750 dolarů."
Pár dní nato otec povídá svému synovi: "Popadni svou baseballovou rukavici, pojď ven a zachytáme si."
Chlapeček na to: "Nemůžu, prodal jsem míček i rukavici."
Otec udiveně: "A za kolik jsi to prodal?"
Chlapeček: "Za 1000 dolarů."
Otec: "To je příšerné, jak můžeš brát své kamarády takhle na hůl. To je mnohonásobně víc, než to stojí. Půjdeš do kostela a vyzpovídáš se!"
Když přijdou do kostela, vstrčí otec svého synka do zpovědnice a zavře dveře.
Chlapeček: "Je tady tma, co?"
Kněz: "Nezačínej s tím zase ..."

Přijde kontrolor z berního úřadu do synagogy.
Provádí kontrolu a potom se obrátí na rabína a říká: "Všiml jsem si, že kupujete hodně svíček."
"Ano," odpověděl rabín. "Dobře a co děláte s voskem, který odkapává?" zeptal se kontrolor.
"Dobrá otázka" povídá rabín. " my je schraňujeme a když jich máme dost, pošleme je zpátky k výrobci svíček a on nám občas pošle krabici zdarma."
"Ó," odpověděl kontrolor, poněkud zaskočen tím, že na svou neobvyklou otázku dostal tak praktickou odpověď. Řekl si, že bude pokračovat svým nepříjemným (odporným, urážlivým) způsobem...
"Rabíne, a co tyhle všechny vaše nákupy macesů? Co děláte s těmi drobečky?"
"Ano," odpověděl rabín klidně, "no vlastně je schraňujeme a když jich je hodně, pošleme je v krabici zpátky výrobci a on nám občas pošle krabici macesových koulí."
"Hm," zamručel kontrolor a přemýšlel jak rabína znervóznit. "Dobře, rabi, a co děláte se všemi těmi předkožkami z obřízek?"
"Ano, ani tady neplýtváme." odpověděl rabín. "Co děláme je to, že je schraňujeme a když jich máme dost tak je pošleme na berňák."
"Na berňák?," zeptal se nedůvěřivě kontrolor.
"Ale ano," odpověděl rabín, "na berňák, a oni nám asi tak jednou za rok pošlou takovýho čuráka jako jste vy."

Jednoho dne přeruší 12tiletá dcerka ticho při večeři slovy: "Už nejsem panna!"
Na chvilku se rozhostí nepříjemné ticho, ale brzy jej přeruší otec, který se rozkřičí na matku:
"Ty za to můžeš! Flirtuješ, pleteš chlapům hlavy a ty tvoje výstřihy! Kozy strkáš chlapům až pod nos! Jakej ta malá může mít příklad?"
Potom se otec otočí na starší dceru:
"A ty jsi taky spoluvinná. Rozdáš si to s kýmkoliv a ještě ke všemu na gauči v obýváku, sotva s mámou vytáhneme paty! Kolikrát vás malá musela vidět! A to nemluvím o tom obrovským vibrátoru v nočním stolku!"
Matka se chvíli nevěřícně na otce dívá a potom spustí: "Ty buď zticha. Ty, kterej máš sám máslo na hlavě! Minimálně půl výplaty jsi schopen nastrkat štětkám a od tý doby, co máme kabelovku se na nic jinýho než na porno nedíváš! Malá to beztak slyší každý večer přes zeď do pokojíčku. A to nemluvím o tom, že sekretářka ti ho v jednom kuse kouří!"
Poté se matka rozpačitě otočí k mladší dceři: "Miláčku, jak ti to ten hajzl udělal? Vaginálně, análně? A neříkej, že ho nacpal i do pusinky?"
Holčička rozpačitě zamrká: "Ne, nic takového. Já jsem vám jen chtěla říct, že mi paní učitelka ve vánočním představení vyměnila roli panny
za pastýřku..."

Komentátor České televize Jaromír Bosák patří mezi nejoblíbenější sportovní komentátory v republice, proslavil se především neotřelými bonmoty a hláškami, které používá při komentování fotbalových zápasů. Hlášky jako "Jéžiši, to byl pane zákrok, ten bych nepřál ani nejlepšímu příteli mé ženy!" nebo "Tak to bylo o prsa korejský ženy." zlidověly a s nimi i řada dalších.

Top 11 hlášek:

- Dnes jsme bohužel sledovali zápas, v němž si podala ruku bída s nouzí.
- Domácí dnes hrají takovou tužku, že by se i v Koh-i-nooru divili.
- Nevím, co teď odpískal Rooneymu rozhodčí za faul? Zákaz předjíždění?
- Leváci jsou potřeba v každém týmu, ale ne když odjakživa kopou pravou.
- Rozhodčí asi nemá svůj den a chtělo by to střídat.
- Takhle rozzuřeného trenéra jsem ještě neviděl. Potkat ho v noci, zakousnu se do stromu a dělám suchou větev.
- A bude to rohový kop. Podle tlačenice ve vápně to vypadá, že na některé hráče přišlo jaro.
- ...a netrefí se a netrefí. Co tomu asi říká manželka...
- Ten rozhodčí, toho snad vytáhli z basketu, ten asi píská kroky.
- Tohle už se nedá nazvat kosa, to je pořádně rozjetý kombajn.
- Zdá se, že fanoušci na něj pokřikují hraj nebo si kup lístek!

Manželé hrají golf. Při jednom odpalu proletí míček sklem terasy přilehlého domu. Manželé, vědomi si viny, beží ihned tím směrem a jdou se omluvit majiteli. Volají, ale nikdo neodpovídá. Dívají se tedy rozbitou terasou do domu a vedle rozbité krásné láhve vidí stát poměrně atraktivního muže s turbanem na hlavě.
"Jste majitelem domu?" Ptá se ho manžel. Muž chvíli hledí na pár a potom odpoví: "Ne, já jsem byl 1000 let uvězněn v této láhvi a někdo střílel na golfovém hřišti, láhev rozbil a mě osvobodil."
Manžel: "Óóó, potom jste tedy duch z té láhve!"
"Zcela správně. Splním vám dvě přání, třetí bych si nechal pro sebe!"
Manžel si tedy rychle přeje: "Super! Takže já bych chtěl plat 1.000.000 Eur zdaněných ročně!"
"Splněno! A druhé přání?"
Manželka: "Abychom měli stále na stole jen nejlepší jídla a nápoje!"
"Zajisté!!! No a teď moje přání..." Na to duch.
"1000 let jsem byl uvězněn v láhvi a neměl žádnou ženu. Přál bych si teď užít zbytek dne s vaší ženou!"
Manželé rozpačitě souhlasili, on šel zpět na golfové hřiště, ona s duchem do ložnice. Když byli právě v nejlepším, ptá se duch ženy:
"Jak starý je tvůj manžel?"
"37!" Ona na to.
"A to ještě věří na duchy z láhve?!"

Synek z vesnice studuje v Praze na univerzitě a dojdou mu peníze. Přemýšlí, jak by je získal a tak zatelefonuje domů:
"Táto, představ si, u nás na škole otevírají kurs pro psy, kde je učí mluvit!"
"Nekecej. A co to obnáší?" diví se otec.
"No pošli Alíka a 15 tisíc a já ho nechám zapsat," kuje železo syn.
Prachy dorazily a mladý je zas na pár měsíců v pohodě. Jenomže po čase dojdou prachy a nezbývá, než tátovi volat znovu:
"Alík? Ten mele páté přes deváté, to už se nedá poslouchat," vypráví zvědavému otci, "ale představ si tati, že u nás na fakultě otevírají kurs, kde učí psy číst!"
"Tož když už Alík mluví, tak ať umí i číst!" furiantsky na to otec.
"Výborně tati, pošli 25 táců a já Alíka přihlásím," uzavírá syn.
Na konci školního roku mladému nezbývá, než odjet domů. Ale co teď? Tak psa zastřelí.
Doma se táta hned ptá: "Tak, kde máš Alíka?"
"Ale táto, představ si. Dneska ráno si u snídaně čteme noviny a já říkám Alíkovi: "Tak dneska jedem domů."
On složí noviny a říká: "To jsem zvědavej, jestli mě zas táta vezme s sebou, až půjde do lesa š*kat Skálovou."
Táta zrudne a skočí klukovi do řeči: "Doufám, žes ho zastřelil, hajzla prolhanýho!"
"Si piš, tati."

Chlápek přišel do Lídlu a chtěl dvě plechovky krmení pro psa.
"Máte psa, pane?" ptá se prodavač.
"Jasně, že mám!"
"Promiňte, pane,ale podle nového nařízení EU budete muset dokázat,že máte psa,než vám prodám psí žrádlo."
Chlápek s frustrovaným výrazem ve tváři zmizel a o půl hodiny později se objevil znovu a na vodítku táhl svého psa:
"Tady je!"
"Děkuji mnohokrát, tady máte ty dvě plechovky.
O pár dní později ten samý chlápek znovu přijde a chce dvě plechovky krmení pro kočky.
"A máte kočku, pane?"
"Jasně, že mám!
"Promiňte, ale podle nového nařízení EU musíte mi ji ukázat než vám pro ni prodám krmení."
Chlápek vyběhne z krámu a za chvíli je zpátky a před prodavačem a za ocas zvedne kočku.
"Děkuji vám, zde je vaše krmení."
Další den se chlápek opět objeví v krámě a postaví před prodavače krabici od bot s malou dírou ve víku.
Prodavač se ptá: "Dobrý den, co pro vás mohu udělat?!"
"Strčte prst do té díry."
Tak prodavač opatrně strčil prst dírou do krabice.
"Teď ho vyndejte a řekněte mi, jako co to vypadá!
Prodavač vytáhl prst a znechuceně si jej prohlédl. "Uf, vypadá to jako hovno..."
"Taky že je! A vzal bych si dvě roličky toaletního papíru."

Žena přijde ke knězi a říká:
"Otče, přicházím s problémem. Doma mám dva papoušky, samičky. A ty pořád opakují jednu a tutéž větu."
"Jakou větu, dcero?" táže se kněz.
"No, říkají: Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?"
"To je ale obscénní," vykřikne zhrozeně kněz. Pak se zamyslí a povídá: "Možná, že bych věděl o něčem, co by váš problém mohlo vyřešit. Doma mám také dva papoušky, samečky, které jsem naučil modlit se a číst bibli. Přineste své papoušky ke mně domů, dáme je do klece k Johanovi a Josefovi a ti naučí ty vaše dvě nezbednice zbožnosti a modlitbám. Pak jistě přestanou opakovat tuto frázi."
"Děkuji mnohokrát, otče, Bůh vám to zaplať. Tohle by skutečně mohlo pomoci," odpoví žena.
Příští den přinese své dvě papoušice ke knězi domů. Když vstoupí do bytu, skutečně uvidí v kleci dva papoušky, kteří drží růženec a modlí se. Žena s nadšením přistoupí ke kleci a vpustí do ní své dvě papoušice.
Po několika vteřinách se z klece ozve: "Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?"
Místností se rozhostí napjaté ticho. Pak se jeden šokovaný papoušek podívá na druhého a povídá: "Odlož růženec Pepo, naše modlitby byly vyslyšeny!!!"

Zvířátka v lese se dohodla, že si postaví sídliště. Vyšlou do města mazanou lišku, aby tedy sehnala potřebná povolení. Přešel den, dva, tři, týden a liška nikde. Po čtrnácti dnech se vrátí se staženým ocasem a celá zničená povídá: "35 povolení jsem sehnala, ale to 36., nejdůležitější se sehnat nepovedlo." Poté zvířátka vyšlou medvěda. Není sice nejchytřejší, ale je nejsilnější, takže by mohl ledacos zařídit, řekla si. Přešel jeden den, dva, týden a medvěd nikde. Po měsíci se vrátí vyhublý, vystresovaný a říká:
"35 povolení mám, to 36., to prostě sehnat nejde." V tom se přihlásí vůl, že by to zkusil ve městě vyřídit. Zvířátka se pousmějí a praví: "Ty vole? Když to nezařídila mazaná
liška, ani silný medvěd, ty tam nemůžeš uspět!" Ale vůl se nedal odradit a vyrazil do města. Za tři dny zvířátka po ránu vzbudil velký rambajs. Vstanou a vidí v dálce vola, jak si
to maže k lesu, za zády bagry, jeřáby a náklaďáky s pískem. Zvířátka se radují a diví zároveň, ptají se: "Vole, jak jsi to dokázal?" "Jednoduše," povídá vůl, "přijdu na
úřad - otevřu první dveře - spolužák! Otevřu druhé dveře - spolužák! Otevřu třetí dveře - spolužák..."

Seděl jsem takhle jednou u piva v hospodě a čekal na kamaráda. Zatím jsem se rozhlížel po lidech a v tom mě zaujal chlap sedící u baru, co do sebe klopil jednoho panáka za druhým a něco si pro sebe mumlal.
Chvíli jsem ho sledoval, pak mi to nedalo a sednul jsem si k němu:
"Co se ti stalo, kámo?"
"Hele, některý věci nevysvětlíš."
"No tak to alespoň zkus."
"Tak jo, řeknu ti to, ale věř mi, některý věci nevysvětlíš. Máme doma tři kravky, dvě kozy a jednou večer jsem je šel dojit. Sednul jsem si na bobek ke koze a ona mě kopla. Sundal jsem ze stěny provázek a přivázal jí nohu k ohrádce. Sednu si k ní a ta potvora mě kopla tou druhou zadní, vzal jsem teda druhý provázek a přivázal jí i tu druhou nohu.Jak se tak ohýbám, ta potvora mě švihla ocáskem, to už jsem se naštval a protože už jsem neměl provázky, tak jsem sundal kšandy a přivázal jima ten její ocásek a hodil jsem ho takhle nahoru přes trám.
Měl jsem radost, jak jsem na ní vyzrál, postavil jsem se, spokojeně se usmál své převaze a v tom mi bez těch kšand spadly kalhoty až ke kotníkům. Ve stejnou chvíli do chlíva vstoupila moje žena. A některý věci prostě nevysvětlíš."

Čáp se jen tak prochází a najednou vidí šneka, jak si to šine ven z lesa. Tak povídá: "Šneku, kam tak chvátáš?"
A šnek na to: "Ale přijeli do lesa berňáci, tak zdrháme. To víš, já mám barák, moje má barák, děti mají baráky, tak zdrháme".
No tak čáp neváhá, ale jak tak utíká, tak potká medvěda.
"Čápe, kam jdeš?"
"Ale, medvěde do lesa přijeli berňáci, tak zdrhám. To víš,já si žiju na vysoký noze, moje si žije na vysoký noze, děti si žijou na vysoký noze, tak zdrháme."
Medvěd se lekne a taky prchá. Potká krtka.
"Medvěde, kam zdrháš?"
"Ale, krtku do lesa přijeli berňáci, tak zdrhám. To víš, já mám kožich, moje má kožich, děti mají kožichy, tak zdrháme."
Krtek neváhá, popadne rodinu a prchají. Jak tak hrabou, tak se prohrabou až do ZOO do klece s paviány. A ten největší se hned ptá: "Krtku, co tu děláš?"
"Ale, do lesa přijeli berňáci, tak zdrhám. To víš, já mám nahrabáno, moje má nahrabáno, děti mají nahrabáno, tak zdrháme".
Pavián se na něj kouká a potom povídá: "Že se na to nevysereš. Podívej se na nás. Já mám holou prdel, moje má holou prdel, děti mají holou prdel a stejně jsme skončili za mřížemi."

Matka přijde do pokoje své dcery a najde jej prázdný, jen na posteli leží dopis.Se špatnou předtuchou ho otevře a začne číst následující text:
Milá maminko, je mi velmi líto, že jsem musela odejít z domova se svým novým přítelem.Našla jsem v něm pravou lásku. Měla bys ho vidět, jak je sladký se svým četným tetováním, piercingem a především jeho krásnou motorkou!
Ale to ještě není všechno, mami, jsem konečně těhotná, a Abdul říká, že budeme mít krásný život v přívěsu uprostřed lesa. Chce mít se mnou hodně dětí a to je taky můj sen.
Když jsem zjistila, jak mi marihauna dělá dobře, rozhodli jsme se tuto trávu pěstovat i pro naše přátele, když jim dojde heroin nebo koks, aby tak moc netrpěli. Mezitím doufám, že věda najde lék na AIDS, aby se Abdulovi trochu ulevilo, on si to opravdu zaslouží. Nemusíš mít strach, je mi už 14let a umím se o sebe dobře postarat i sama.
Doufám, že Tě budu moci brzy navštívit, abys poznala svého vnuka.

Tvá milovaná dcera

P.S. Nic z toho není pravda, jsem u sousedů. Chtěla jsem Ti jen říct že jsou horší věci na světě než vysvědčení, které je v nočním stolku.

Mám Tě ráda

Dotaz uživatelky:
Dobrý den,
když chci zkopírovat film na disketu, tak když dám "vložit", objeví se mi hláška, že na disku A není dostatek místa. Potom dám "vložit zástupce" a to se už film na disketu vejde. Problém však nastane, když ho chci spustit na jiném PC, protože se mi objeví hláška "zástupce nebyl nalezen", přitom v mém počítači ten film z diskety normálně spustím. Co s tím můžu dělat?

Odpověď z hotline:
Vážená uživatelko,
do své kabelky nenacpete svůj kožich. Lístek s tím, že kožich máte ve skříni, se Vám však do kabelky vejde. Takže pokud jste doma a přečtete si na lístku z kabelky, že kožich máte ve skříni, tak ho tam také najdete. Horší to je, pokud jste u přítelkyně. Vytáhnete lístek z kabelky a přečtete si, že ve skříni máte kožich. Ve skříni u přítelkyně můžete hledat jak chcete, ale svůj kožich tam určitě nenajdete.

Ještě nápověda:
kabelka = disketa
kožich = film
lístek = zástupce
skříň = počítač
mol ve skříni = počítačový virus
soused ve skříni = hacker
manžel vracející se ze služební cesty a dobývající se do skříně = BSA (Business Software Alliance)

Na smrtelné posteli leží 80-letý milovaný manžel, otec, dědeček. Blíží se jeho poslední chvíle na tomto světě a kolem něj se shromáždila celá rodina, žena, všechny děti, skoro všechna vnoučata a dokonce několik pravnoučat. Všichni soucitně a v tichu čekají až přijde ta chvíle.
Náhle se dědeček probere a povídá:
"Povím vám, mí nejbližší, své největší tajemství: Já jsem se ve skutečnosti nikdy nechtěl ženit a založit rodinu. Měl jsem všechno. Rychlá auta, krásné ženy, mnoho přátel a bohaté konto. Ale jednoho dne mi přítel pověděl:
"Ožeň se a založ rodinu, protože ti nebude mít kdo podat sklenici vody, až budeš na smrtelné posteli a budeš mít žízeň."
"A tak jsem se oženil a radikálně tak změnil svůj život. Večerní diskotéky s krásnými ženami nahradilo sledování seriálů s manželkou. Autem jsem jezdil pro vás, děti moje, do školy a ze školy a na společné dovolené k moři. Peníze z konta se rozplynuly na vaše studia, děti moje. Krásné dny svobody odnesl vítr. A teď, když ležím na smrtelné posteli, víte co je nejhorší?"
"Co tatínku, náš drahý?" ptají se všichni.
"Nemám ku*va žízeň!"

Chlapa bolí loket a chce jít k doktorovi.
Kamarád mu říká:
“Neblbni, u nás na fakultě teď testujeme super počítač, ten ti za 50,- Kč udělá diagnózu i navrhne léčbu, stačí trocha moče.“
Chlap to zkusí a z počítače vypadne lístek:
“Máte tenisový loket. Dávejte si Priesnitz obklady přes noc, přes den natírejte Olfenovou mastí, berte Brufen a šetřete to 3 týdny!“
Chlápek je spokojenej, ale hned ho napadne, jestli to není nějaký podvod a jestli by ten počítač neoblbnul. Rozhodne se, že ho ještě otestuje. Doma nalije do lahvičky vodu z vodovodu, přidá kus slin od psa, moč od dcery a od manželky, a nakonec i svoje sperma. Všechno smíchá a vzorek hodí do počítače. Ten dlouho bzučí, cvaká, pak z něj vyjede kus papíru a na něm je napsáno:
“Voda ve vaší domácnosti je příliš tvrdá, pořiďte si katexový filtr. Váš pes má blechy, umyjte ho šampónem Autin. Vaše dcera bere kokain, dejte ji na terapii. Vaše manželka je těhotná. Jsou to jednovaječná dvojčata, obě holky. Nejsou Vaše. Pořiďte si právníka. A jestli nepřestanete masturbovat, tak se Vám ten tenisovej loket nikdy nezahojí!“

Tři synové opustili domov a každý si šel po svém… Když se společně vrátili domů, chlubili se dary, které dali své stárnoucí matce.
První řekl:
“Postavil jsem pro mámu velký přepychový dům.”
Druhý řekl:
“Poslal jsem mámě nejnovější Mercedes i s řidičem.”
Třetí se usmál:
“Trumfnul jsem vás. Pamatujete si, jak máma ráda četla Bibli? A víte také, že teď moc dobře nevidí. Poslal jsem jí pozoruhodného papouška, který recituje Starý i Nový zákon. Mnichům ve sboru to zabralo 12 let, než ho to naučili. Je jediný svého druhu. Stačí, když mu máma poví číslo kapitoly a verše a papoušek ho odříká.”
Brzy nato matka poslala svým synům děkovné dopisy: “Miltone”, psala prvnímu synovi, “dům, který jsi mi postavil je příliš velký. Žiji pouze v jednom pokoji, ale musím uklízet celý dům.”
“Geralde,” psala druhému synovi, “jsem příliš stará na to, abych někde cestovala. Většinu času travím doma a tak zřídkakdy Mercedes používám, navíc, řidič je tak hrubý!” “Nejdražší Donalde,” psala třetímu synovi, “ty víš přesně, co tvé matce udělá největší radost. To kuře bylo vynikající.”

Ahoj milá dcero,

jestli máš tento dopis, znamená to, že Ti přišel, jestli ne, tak mi zavolej a já Ti ho pošlu znova. Píšu Ti pomalu, protože vím, že neumíš číst rychle. Počasí je tady krásný, minulej týden pršelo jenom dvakrát, jednou na začátku týdne 3 dny a potom ještě 4 dny ke konci týdne. Jinak ten kabát, co jsi chěla, strejda Nasko říkal, že je moc těžký do balíku s těma velkýma knoflíkama, tak jsem je odstříhala. Našij si je zpátky, dala jsem Ti je do malé kapsičky toho kabátu. Tatínek si našel novou práci, teď je pod ním 500 lidí. Seká trávu na hřbitově. Tvoje sestra se vdala a čeká dítě, ještě se neví, co to bude, tak Ti nemůžu říct, jestli budeš strejda nebo teta, ale kdyby to byla holčička, tak ji chce sestra pokřtít po mě. Je trošku divný, aby se dítě jmenovalo Máma. Nedávno si Tvůj bratr zabouchnul klíče v autě a musel se vrátit 10 km pro náhradní, aby mohl otevřít a pustit nás z auta. Kdybys potkala tetu, tak ji pozdravuj, když ji nepotkáš, tak jí nic neříkej.

PS: Chtěla jsem Ti poslat nějaké peníze, ale už jsem měla zalepenou obálku.

Chlapík s holou hlavou a dřevěnou nohou byl pozván na maškarní ples. Nevěděl, co si má obléct, tak napsal do půjčovny kostýmů, aby mu poradili. Obratem mu přišla odpověď:
"Vážený pane, nachystali jsme pro vás pirátský oblek - šátek s lebkou a zkříženými hnáty na hlavu a s vaší dřevěnou nohou budete vypadat přesně jako pirát."
To ale chlapíka urazilo a odepsal jim, že taková výbava jenom zvýrazní jeho invaliditu.
Půjčovna mu tedy poslala další návrh:
"Vážený pane, omluvte nás za předchozí nabídku. Navrhujeme vám nyní kostým mnicha. Sutana vám zakryje dřevěnou nohu a s vaší holou hlavou budete vypadat přesně jako mnich."
To ale chlápka rozčílilo ještě víc a odepsal jim, že taková maska jen odvede pozornost z jeho dřevěné nohy na jeho plešatou hlavu!
Po několika dnech dostal z půjčovny kostýmu menší balíček, ve kterém byla čokoládová poleva, drcené oříšky a dopis:
"Vážený pane, posíláme vám čokoládovou polevu, tu si nalijte na plešatou hlavu, posypte si ji oříšky a tu dřevěnou nohu si strčte do prdele. Budete vypadat přesně jako čokoládový nanuk!"

V jednom malém městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní. Když složila přísahu, ptá se jí:
"Paní Čermáková, znáte mne?"
"Ale ano, samozřejmě. Znám vás od plenek. A abych pravdu řekla, jste pro mne velikým zklamáním. Lžete, zahýbáte své ženě, manipulujete lidmi, pomlouváte je. Myslíte si, že jste velké zvíře, a přitom jste tak pitomý, že vám nedojde, že z vás nikdy nebude nic než mizerný maloměstský právník."
Právník vytřeštil oči. Když se vzpamatoval z prvního šoku, rychle se ptá:
"Paní Čermáková, znáte právníka žalovaného?"
"Ano, znám pana Vorlíčka ještě z doby, kdy neuměl chodit. Občas jsem ho jeho rodičům hlídala. A i v něm jsem se zklamala. Je to lenoch, udavač a piják. Nedokáže s nikým slušně vycházet a jeho právnické znalosti jsou tak mizerné, že bez uplácení ještě nikdy nic nedokázal."
V tu chvíli soudce zabušil kladívkem a vyžádal si ticho v soudní síni. Zavolal si oba právníky k sobě a povídá jim tiše:
"Pánové, jestli se jeden z vás zeptá té paní, jestli mě zná, dám vás okamžitě zavřít pro pohrdání soudem!"

Manžel není doma a manželka si mezitím užívá s milencem. Zachrastí klíče, je slyšet zámek, manželka schová milence do skříně, sepne ruce k nebi a prosí: „Ó bože, udělej si se mnou co chceš, jenom ať nás neobjeví můj muž. Je strašně žárlivý a určitě by zabil nejen mě, ale i mého milence.“ Na to se nebesa otevřou a ozve se: „Dobře, bude to jak chceš, ale za tři roky tě povolám k sobě, utopíš se.“
- „Dobře, dobře, jen ať ho teď nenajde."
Všechno proběhne úplně hladce. Tři roky se žena nekoupe, jenom sprchuje. Nechodí na koupaliště, vodě se zdaleka vyhýbá. Tři roky uběhnou. Uběhnou čtyři, pět let. Na svůj slib už zapomněla. Po pěti letech si koupí zájezd na okružní plavbu okolo světa. Na lodi je velká zábava, samé ženy, když v tom se začne loď potápět. Žena si vzpomene na svůj slib. Poklekne, sepne ruce k nebesům a volá: „Ó bože, teď, teď mě chceš povolat k sobě? Podívej se, kolik nevinných žen teď zemře spolu se mnou.“ Nebesa se opět otevřou a ozve se: „Dva roky, dva roky mi trvalo, než jsem vás všechny kurvy dostal na jednu loď!“