Pleťová maska

Povídají si tři děti o tom, jak přišli na svět.
"Mně přinesl čáp," povídá první.
"Mně zase vrána," objasňuje holčička.
"Hm, my jsme chudí," pokrčí rameny třetí. "Náš táta si všechno musí udělat sám."

"Už spíš, tatí?"
"Co je?"
"Dej mi stovku."
"Už spím, chlapče."

Přijde za otcem pětiletý Synáček a ptá se, co je to politika.
„Jak bych ti to vysvětlil“, přemýšlí otec.
„Podívej se, to je jako u nás doma: Já jsem kapitalismus. Já vydělávám peníze a nosím je domů. Maminka, to je vláda. Ta mi peníze vezme, něco si nechá a zbytek přerozdělí podle svého uvážení. Naše služebná, to je dělnická třída. Ta pracuje a my ji za to platíme. Dědeček, to jsou odbory, ten dává pozor, aby dělnická třída nebyla vykořisovaná. Ty sám jsi lid. Pro tebe to všechno všichni děláme. A tvůj malý roční bratříček, tak to je naše společná budoucnost. Rozumníš tomu?“
Chlapeček se dlouze zamyslí a pak řekne: „Zatím ještě nevím, nechám si to projít přes noc hlavou“.
V noci se probudí zápachem, protože jeho malý bratříček se pokakal. Zajde tedy do pokoje rodičů. Tam spí jenom maminka a nejde probudit. Chlapec jde tedy do pokoje služky. A tam vidí tatínka, jak si se služebnou právě hezky užívá. Ani jeden si malé postavičky nevšinme. Chlapeček se smutně otočí a Za rohem uvidí dědečka, jak se zájmem pozoruje oknem tatínka se služebnou. Ani dědeček si ho nevšimne. Chlapeček se rozpláče a jde si lehnout.
Ráno se ho tatínek ptá: „Tak už víš, co je to ta politika?“ A chlapec smutně odpoví:
„Už to vím, ale je to trochu jinak, než jsi říkal včera“. “ A jak, prosím tě?„
“No, kapitalismus zneužívá dělnickou třídu. Odbory tomu nečinně přihlížejí, zatímco vláda tvrdě spí. Lid je všemi ignorován a naše společná budoucnost leží ve sračkách“.

Mafián Mario věnoval svému synkovi k třináctým narozeninám opravdovou pistoli, dvaadvacítku Lugera. Když chtěl za pár dní pistoli vidět, synek mu místo ní ukazuje hodinky, za které ji vyměnil. A tatínek si ho posadí na klín a naštvaně povídá: „Podívej, Tony, až se jednou oženíš, přijdeš z práce domů a najdeš v posteli své ženy cizího chlapa, co uděláš? Vytáhneš hodinky a zeptáš se ho, do kolika se hodlá zdržet?”

Chlapeček povídá prodavačce v hračkářství:
"Chtěl bych mamince koupit dárek k svátku. Máte, prosím vás, nějaký vlak na nehty?"

U očního lékaře:
„A kdypak vám začalo to šilhání, mladá paní?“
„Když začala dvojčata běhat!“