Víc ptáčků
Chlubí se na písku malý chlapeček holčičce: „Hele, já mám ptáčka, a ty ne!“
„Tss, až budu veliká, tak jich budu mít, kolik budu chtít!“
Chlubí se na písku malý chlapeček holčičce: „Hele, já mám ptáčka, a ty ne!“
„Tss, až budu veliká, tak jich budu mít, kolik budu chtít!“
U očního lékaře:
„A kdypak vám začalo to šilhání, mladá paní?“
„Když začala dvojčata běhat!“
Dcerka se dívá na maminku, jak si nanáší pleťovou masku. "Proč to děláš?" ptá se jí.
"Abych byla krásná!" odpoví maminka.
Za chvíli si masku sundavá a dcerka se ptá: "Vzdáváš to?"
Ve škole probírají děti povolání svých tatínků.
Jaroušek říká: "Můj tatínek je pekař."
Anička: "Můj tatínek je ředitel."
Vlastík: "Můj tatínek je doktor."
Přihlásí se Pepíček a smutně říká: "Můj tatínek je taxíkář."
Paní učitelka se zeptá: "A proč to říkáš tak smutně, Pepíčku, vždyť taxíkář je také užitečné zaměstnání."
Pepíček odpoví: "Když ona si maminka tenkrát zapomněla napsat číslo toho taxíku."
Chlapeček povídá prodavačce v hračkářství:
"Chtěl bych mamince koupit dárek k svátku. Máte, prosím vás, nějaký vlak na nehty?"
Otec sedí v obýváku a čte si napínavou detektivku. Přijde k němu syn a povídá:
"Tati, dej mi dvacku na kino, nebo ti řeknu, kdo je pachatel!"
Otec poslal zlobivého synka za trest brzo do postele. Za chvilku se z pokojíčku ozve:
"Tatíí?"
"Co je?"
"Mám žízeň. Mohl bys mi přinést sklenici vody?"
"Ne. Měl ses chovat líp. A teď zhasnout a spát!"
O pět minut později:
"Tatíí?"
"Co je zase?"
"Mám pořád žízeň. Mohl bys mi přinést sklenici vody?"
"Řekl jsem ti, že ne! A jestli se ještě jednou zeptáš, tak půjdu a dostaneš na zadek!"
"Tatíí, a až sem půjdeš, mohl bys mi přinést sklenici vody?"