Jelen

V předsíni cvičí ženská aerobic, cvičí, cvičí a jak udělá rozštěp, tak se přicucne k podlaze. Ať dělá co dělá, nemůže se odtrhnout, tak celá zoufalá zavolá manžela. Tak manžel tahá, ale nic. Zavolá na pomoc souseda, ten hned přiběhne, tahají oba, ale pořád nic. Přestanou a přemýšlí, co dál. Najednou se soused ťukne do čela a povídá:
„Mám nápad. Vezmem kladivo, bouchneme s ním do podlahy, ta praskne, dostane se tam vzduch, a ona se odsaje.“
Manžel se na něj podívá a říká:
„Víš, to je blbý, tyhle dlaždičky stály 1800 Kč za metr, to je spousta peněz.“
Tak zase přemýšlí, až se ozve manžel:
„Už to mám! Já ji pošimrám, ona zvlhne a přetáhneme ji do koupelny.“
„A co si tím pomůžem?“
„No tam je metr jenom za 200!“

Prochází se plavčík po Lipenské pláži, nuda, občas koukne na hladinu. Náhle přiloží hlásnou troubu k ústům a volá na jednu z lodí: "Devadesát devítko, devadesát devítko, jste za červenou bojí, vraťte se!"
Vzápětí za ním doběhne kolega a povídá: "Co blbneš, vždyť máme lodě jen do osmdesáti!"
Plavčík opět přiloží troubu k ústům a volá k jezeru: "Šedesát šestko, šedesát šestko, máte nějaké problémy?"

Na olympiádě se ve finále volného stylu potkali na žíněnce Rus Medveděv, nechvalně známý svým speciálním držením zvaným preclík, a český borec Vohrada, chlápek protřelý životem. Trenér našeho borce před zápasem provádí instruktáž: "Pepo, koukej se od něj držet daleko. Jestli se ti jednou dostane na tělo a chytne tě do preclíku, jseš ztracenej. Ještě nikdo se z toho držení nedostal!" Zápas začal. Oba stokiloví borci okolo sebe pomalu krouží, občas zkouší nenápadné výpady. Pak se najednou Rus vymrštil, plácnul svojí obrovskou tlapou Pepu přes záda. Tomu se podlomila kolena a Rus už byl za ním a doslova ho zmáčknul svým obávaným držením. Diváci už jen čekali na hvizd rozhodčího, když v tom najednou Rus s překvapivým výrazem ve tváři vylétl do vzduchu, plácl sebou na zem a Pepa mu přistál na hrudi. Protože s dechem vyraženým jedním metrákem živé váhy se blbě zápasí, rozhodčí odklepl vítězství Pepovi. Ten se ihned po zápase vymanil z hloučku novinářů a zamířil do šaten. Tam ho trenér zpovídal, jak se mu povedlo Rusa přeprat. Pepa povídá: "No, když mě praštil a pak zmáčknul, zatmělo se mi před očima. Nemohl jsem se skoro hýbat, ale když jsem znovu otevřel oči, přímo u huby jsem měl koule. Tak jsem trochu pootočil hlavu a vší silou se zakous. A nikdy bych nevěřil, kolik energie v sobě člověk najde, když se kousne do vlastních koulí!"

Sestry Williamsovy sedí v šatně před začátkem tenisového zápasu.
"Myslím si, že náš otec nám dává do jídla steroidy." pronese Serena.
"Proč si to myslíš?" ptá se šokovaná Venus.
"Víš, začínají mi růst chlupy na místech, kde jsem je předtím nikdy neměla."
"To je hrozné, a kde například?"
"Například na koulích..."

Mistr ve vrhu koulí k trenérovi:
"Dnes se musím předvést, na tribuně sedí má tchýně."
Trenér: "Nemáš šanci, tam nedohodíš."

"Karle, proč se neučíš plavat?"
"Na to už je pozdě!"
"Ale kdepak, na to není nikdy pozdě."
"Tak to mám ještě dost času..."