Avatar
Babička: "Ti šmoulové ale vyrostli!"
Vnouče: "Babičko, to nejsou šmoulové, ale Avatar!"
Babička: "Ti šmoulové ale vyrostli!"
Vnouče: "Babičko, to nejsou šmoulové, ale Avatar!"
Malá dcerka v roce 2513 se ptá svého otce:
"Tati, dneska jsem zaslechla, že prý kdysi žili v nějakých Čechách nějací Češi, slyšels o tom něco?"
"Samozřejmě maličká, prý právě podle nich se dnes říká: "... ty seš blbej jako Čech."
"Aha, a kde ty Čechy byly?"
"No, to se neví, ale asi někde ve střední Evropě..."
"A to vážně byli tak blbí?"
"Asi ano děvče, podle pověstí si prý rozprodali a vytunelovali vlastní zemi, jejich vláda nechala lidi umírat, protože náklady na léčení si nemohl slušný člověk
dovolit, a pokud ano, brzy zemřel zadlužený hladem, protože lichvářství bylo posvěceno na byznys. Za vrcholné představitele si postupně volili kdejakého lumpa,
jeden prezident dokonce pustil z vězení lumpy a darebáky, ještě dříve než je stihli potrestat a zabavit, co nakradli. Ti Češi si zlikvidovali zemědělství a průmysl, tím vzali lidem práci. Prodávali jedovatý alkohol, dováželi a draze prodávali odporné a nezdravé potraviny jiných zemí jen proto, že byly levné a dalo se na nich pohádkově zbohatnout. Kdo se bránil útočníkovi, toho zavřeli a útočník byl ponechán na svobodě a ještě odškodněn. Vyživovali si z vlastní kapsy zloděje a jiné darebáky a církve a stali se poskoky cizích mocností. Dokonce i zákony udělali takové, aby vyvolení mohli beztrestně krást a prostí lidé to spláceli z obrovských a nesmyslných daní. Ale nejspíše to jsou jenom povídačky, tomu se nedá věřit. To se jenom tak říká, víš. Protože podle výpočtů tak blbý nikdo být nemůže!"
Farář se ptá chlapce:
"Modlíte se doma před jídlem?"
Chlapec odpoví:
"No, jen když máme jíst houby, co nasbíral tatínek."
Malý chlapec si šel koupit čokoládovou figurku.
"Co bys radši, chlapečka nebo holčičku?" zeptala se prodavačka.
"Chlapečka, na tom je o kousek víc čokolády."
„Tati, pojď se se mnou podívat do cirkusu!“
"Nemám čas, Mařenko.“
"Včera kluci říkali, že tam jezdí na tygrovi nahá žena.“
"No dobře, tak půjdu, tygra jsem už dlouho neviděl.“
Malý Karlík povídá doma mamince:
"Mami, dneska se mě ptala paní učitelka, jestli mám sourozence."
"A cos odpověděl?"
"Že jsem jedináček."
"A co na to učitelka?"
"Chválabohu!"
Chlubí se na písku malý chlapeček holčičce: „Hele, já mám ptáčka, a ty ne!“
„Tss, až budu veliká, tak jich budu mít, kolik budu chtít!“