Dobrodruh

Ve vlaku z Frýdku-Místku sedí dva starší páni. V Paskově si k nim přisedne mladá cikánka. Jak tak cesta plyne, cikánka začne špásovat. Zvedne si sukni přeloží nohy. Dědci na to nereagují. Cikánka se diví, ale je už celkem dobře rozhecovaná, tak vytáhne sukni ještě výše a roztáhne nohy. Dědové opět nic. Cikánku to už pořádně napálí a tak si vysvleče kalhotky a ukáže jednomu z nich holé přirození. Starý pán sa dvakrát zhluboka nadýchne, sáhne po slepecké holi a řekne kamarádovi: "Juro, cítíš to taky? Smrad jak v piči - Ostrava. Vystupujeme!"

Lezou dva vedrem zdeptaní chlapi po poušti a jeden říká druhému:
"Zaskřípej zubama, třeba nám přeběhne mráz po zádech!"

Velmi nemocný muž se na doporučení lékaře rozhodl vrátit se do svého rodného města. Jeho spolucestující se divili, že i když se sotva držel na nohou, každou stanici vystoupil a koupil si novou jízdenku. Jeden se už neudržel a zeptal se:
"Proč si nekoupíte jízdenku přímo do Kolína?"
"Co bych si kupoval lístek až tam, když nevím, jestli neumřu po cestě?" odpověděl nemocný.

"Kamaráde, to mi vysvětli, jednou je mi na vandru děsná zima a podruhý strašný vedro?"
"Prosimtě a jak často jezdíš?"
"No, jednou v zimě a podruhý v létě."

Muž se dostane do letadla a zjistí, že byl posazen vedle roztomilé blondýnky. Okamžitě se k ní otočí a udělá "první krok".
"Víte", říká, "slyšel jsem, že let lépe utíká, pokud se dáte do hovoru se společným pasažérem. Pojďme si tedy povídat."
Blondýna, která si zrovna otevřela knihu, ji pomalu zavře a řekne muži:
"O čem byste se chtěl bavit?"
"Hmm, nevím," řekne muž. "Což takhle nukleární energie?"
"OK," řekne blondýna.
"To by mohlo být zajímavé téma. Ale nejdříve mi dovolte se na něco zeptat jako první. Kůň, kráva i jelen jedí to samé - trávu. Nicméně jelen vyloučí malé kuličky, kráva placatou koblihu a kůň vdolek ze suchých hoven. Proč si myslíte, že to tak je?"
Muž je ohromen. Až nakonec odpoví:
"Nemám nejmenší tušení."
"Tak mi řekněte," odvětí blondýna, "jak je možné, že se cítíte kvalifikovaným pro diskusi o nukleární energii, když neznáte ani hovno?"

Jede chlap metrem v hrozné tlačenici, před ním stojí žena.
V tom ten chlap povídá:
„Promiňte paní, to není to, co si myslíte. Já mám malou vejplatu a dostávám to v mincích zabalený do válečku. A ten jsem si dal před cestou do kapsy.“
V další stanici se na muže obrátí ta žena a prohlásí:
„Vážený pane, to, že máte malou vejplatu, vám věřím. Že ji dostáváte v mincích, vám taky věřím. Ale to, že vám mezi Václavákem a Karlovým náměstím přidali, to vám tedy nežeru!“