Vtipy o práci – strana 3

Vzor poděkování zaměstnavateli:
Děkujeme našemu zaměstnavateli za to, kolik nám platí.
Zachránil nám tím život, neboť jinak bychom byli na dovolené v Egyptě.

Představuje se nový ředitel zaměstnancům:
"Jmenuji se Kot. A pro ty, co koktají, jsem Dušan."

Přijde elektrikář na jednotku intenzivní péče, chvíli si prohlíží pacienty, všichni na přístrojích, a pak povídá: "Pořádně se nadechněte, budu měnit pojistky!"

Pracuje pokrývač linolea v jednom větším domě. Pokrývá podlahu vstupní haly.
Když práci po několika hodinách dokončí, chce si po dobře odvedené práci zapálit, ale ne a ne najít cigarety.
Najednou uvidí uprostřed místnosti na linu malou vybouleninku.
Říká si: " Přece to nebudu kvůli cigaretám celý předělávat."
A tak vezme kladivo, zatluče vybouleninku a vše je, jak má být. Po chvíli přijde majitelka domu, zaplatí, pochválí mu práci a povídá: "Jo, v obýváku na televizi jste si zapomněl cigarety. A neviděl jste někde našeho křečka?"

Šéf: "Pořád si stěžujete, že se máte špatně, přitom byste měli být rádi, že máte tento rok o 50 procent vyšší platy."
Zaměstnanci: "Vyšší? Oproti kterému roku?"
Šéf: "Oproti příštímu."

Skvělý gynekolog se rozhodne, že už dál nebude snášet krizi našeho zdravotnictví a přihlasí se do rekvalifikačního kurzu na automechanika. Těsně před složením závěrečných zkoušek ho poučuje zkoušející:
"Za bezchybné rozložení motoru na nejmenší součástky můžete získat maximálně 50 bodů, za jeho opětovné bezchybné složení dalších 50. Přeji vám hodně štěstí!"
Gynekolog nakonec získá 150 bodů, tak se jde zeptat předsedy komise, jak je to možné.
"No, motor jste rozložil perfektně, to máte 50, složil jste ho taky skvěle, to je dalších 50, no a těch posledních 50 je bonus za to, že jste to všechno zvládnul skrz výfuk."

"Plat, který dostávám, pane šéf, mi nestačí ani na to, abych se oženil!"
"Jednou mi za to budete vděčný, kolego."

"Pane šéf, můžete mi dát zítra volno? Manželka chce, abych jí pomohl s vánočním úklidem."
"Z takového důvodu, vám přece nebudu dávat volno!"
"Děkuji, šéfe, děkuji, věděl jsem, že se na vás mohu spolehnout."

Drobný český podnikatel vydělal svůj první milion a vyrazil si na dovolenou do Chorvatska, kam dosud jezdil jen jako velmi skromný turista. Ráno se probudí do slunce, manželku pošle na pláž, vezme si dva pruty a vyrazí na útesy na ryby. A tady uvidí mládence v džínách, jak si jen tak sedí na skalisku a kouká do moře.
„Ty Chorvat?” samozřejmě mu tykne, přátelsky a shovívavě, neboť je tady na dovolené a svými penězi přece podporuje místní obyvatelstvo, tedy i tady toho ničemného juniora.
„Chorvat,” přisvědčí mladík.
„To je stejně supr, jak si rozumíme, ty kluku chorvatská,” raduje se podnikatel a kamarádsky natáhne ruku. „Já jsem Emil.”
„Drago.”
Čech si připraví pruty, nahodí je do moře a kývne na Chorvata: „Ty, Drago, když už tady tak sedíš, proč si taky nekoupíš prut a nechytáš?”
„A proč?”
„Proč?” trochu ironicky opakuje podnikatel. „Chytneš dvě ryby, jednu sníš, druhou prodáš a za týden můžeš koupit další prut...”
„A proč?”
„Proč? Protože chytneš dvakrát tolik ryb, prodáš je, koupíš bárku a sítě a nachytáš stokrát tolik ryb!” durdí se podnikatel a kroutí hlavou, jak tenhle Drago vůbec nechápe podstatu podnikání.
„A proč?”
„Proč? Proč? Kristepane, to snad není možné. Protože si vyděláš na motorový člun, najmeš lidi, kteří za tebe budou lovit ryby, budou na tebe makat a ty si pak klidně sedneš u moře a budeš si jen tak čumět do vody!”
„A co si myslíš, že tady dělám?”

Pan Novák se ohlásí u ředitele: "Pane řediteli, mám dojem, že můj plat neodpovídá mým schopnostem!"
- "To jsme také zjistili , ale přeci vás nemůžeme nechat umřít hlady!"

Mladá a stará zaměstnankyně jdou spolu do práce...
Mladá s kupou prezentací, notebookem, dvěma mobily, Ipodem, tři čipové karty na krku, kufřík plný CD, USB atd.
Stará jen s igelitkou s jablkem a jogurtem.
Mladá říká s obdivem:
-"No , po tolika letech práce to máte všechno v hlavě, že?"
-"Ne, v prdeli, paní kolegyně."

Tři podnikatelé se přihlásí na opravu plotu kolem ministerstva financí. Slovák vezme pásmo, změří délku plotu všechno načrtne na papír, něco spočítá a praví: "Spravím to za 350.000,- Kč, to je 200.000,- Kč materiál, 100.000,- Kč pro zaměstnance a 50.000,- Kč je marže firmy." Ukrajinec vezme palici, něco poměří, něco nakreslí, něco vypočítá." My to spravíme za 250.000,- Kč to je 150.000,- Kč za materiál, 50.000,- Kč za práci a 50.000,- Kč marže firmy." Čech se neobtěžuje žádným měřením, žádný nákres ani výpočty, přistoupí k úředníkovi a pošeptá mu: "Za 2.250.000,- Kč to udělám." Ministerský úředník na to: "Jak jste došel k tak vysoké sumě?" Čech: "Milion tobě, milion mě a za 250.000,- to objednáme u toho Ukrajince!"

Turista jede vzadu v taxíku a chce se zeptat taxikáře na nějaké tipy, kam ve městě zajít. Nakloní se a poklepe řidiče na rameno. Ten hrozivě vykřikne, strhne volant, odrazí se od autobusu na chodník a zastaví těsně před obrovskou prosklenou výlohou. Turista, hodně vystrašený, se začne okamžitě omlouvat: "Pardon, pardon, netušil jsem, že jedno malé poklepání vás může takhle vyděsit." Taxikář se na něj otočí a zařve: "NIKDY! Už nikdy mi to nedělejte!!" Pak se rozdýchá a povídá: "Není to úplně vaše vina. Víte, jsem dnes první den v nové práci a před tím jsem léta jezdil s pohřebákem."

Do zoologické zahrady se přijde nezaměstnaný zeptat, jestli by pro něj neměli místo.
Hlavní atrakce místní zoo - hrozivě vyhlížející gorila - jim právě uhynula, a tak muži nabídnou, že než seženou jinou gorilu, mohl by se u nich převlékat do gorilí kůže a dělat návštěvníkům gorilu, aby neztratili návštěvníky. Kůže hrozně smrdí, ale slíbili mu dobrý plat, a tak muž s jistými obavami kývne. Stáhnou z gorily kůži, zašijí ji a dají na ni neviditelné zapínání a za chvilku je "gorila" v kleci.
Lidé jsou potěšeni, že se gorila přestala schovávat a podfuk "baští i s navijákem".
Muži se divadýlko líbí a začne se předvádět. Skáče, buší se do prsou, řve a houpe se na provaze. Při jednom akrobatickém kousku to však přežene, protrhne síť a přistane ve lví kleci.
Lev zařve a gorila začne najednou ječet: "Pomoc, POMÓÓÓC!!!"
Lev k němu přiběhne, položí mu tlapy na ramena a zasyčí mu do ucha: "Vole, přestaň blbnout, nebo nás vyhodí oba!"

"Řeknu ti, psací stroj je vynález k ničemu!" stěžuje si sekretářka kolegyni.
"Jak to?"
"Všichni hned slyší, když nepracuješ!"

Přijde kontrolor z berního úřadu do synagogy.
Provádí kontrolu a potom se obrátí na rabína a říká: "Všiml jsem si, že kupujete hodně svíček."
"Ano," odpověděl rabín. "Dobře a co děláte s voskem, který odkapává?" zeptal se kontrolor.
"Dobrá otázka" povídá rabín. " my je schraňujeme a když jich máme dost, pošleme je zpátky k výrobci svíček a on nám občas pošle krabici zdarma."
"Ó," odpověděl kontrolor, poněkud zaskočen tím, že na svou neobvyklou otázku dostal tak praktickou odpověď. Řekl si, že bude pokračovat svým nepříjemným (odporným, urážlivým) způsobem...
"Rabíne, a co tyhle všechny vaše nákupy macesů? Co děláte s těmi drobečky?"
"Ano," odpověděl rabín klidně, "no vlastně je schraňujeme a když jich je hodně, pošleme je v krabici zpátky výrobci a on nám občas pošle krabici macesových koulí."
"Hm," zamručel kontrolor a přemýšlel jak rabína znervóznit. "Dobře, rabi, a co děláte se všemi těmi předkožkami z obřízek?"
"Ano, ani tady neplýtváme." odpověděl rabín. "Co děláme je to, že je schraňujeme a když jich máme dost tak je pošleme na berňák."
"Na berňák?," zeptal se nedůvěřivě kontrolor.
"Ale ano," odpověděl rabín, "na berňák, a oni nám asi tak jednou za rok pošlou takovýho čuráka jako jste vy."

Jeden věděcko-výzkumný ústav se zabýval zpracováním hovna na máslo. Po třech letech intenzivního výzkumu přišla kontrola: "Tak co, jakých jste dosáhli výsledků?"
"Už jsme na půl cestě. Zatím se to sice nedá jíst, ale už se to dá roztírat."