Nejkratší vtipy – strana 52

Veronika a Michal jsou pacienti v blázinci. Jednoho dne se procházejí okolo bazénu a v tom Michal náhle skočí do vody. Potopí se jako kámen a už nevyplave. Veronika okamžitě skočí za ním, aby ho zachránila. Ponoří se na dno a vytáhne Michala ven. Když se o tomto hrdinském činu dozví ředitel ústavu, okamžitě dá příkaz propustit Veroniku z blázince, protože poznal, že je duševně naprosto stabilní a příčetná. Přijde k ní a říká: "Veroniko,mám jednu dobrou a jednu špatnou zprávu. Nejprve dobrá zpráva, a sice můžeš opustit ústav, neboť jsi byla schopna zachránit jinému pacientovi život. Myslím tedy, že jsi opět mentálně v pořádku. Špatná zpráva je ta, že se Michal, kterého jsi zachránila, krátce poté oběsil v koupelně na pásku z kalhot jeho obleku. Je mi to líto, je mrtev." Veronika se na něho krátce podívá a prohlásí: "On se neoběsil, já jsem ho tam pověsila, aby uschnul."

Pepíček chce stále od Ježíška nějaké dárky, až to maminku naštve a tak mu povidá:
"No, tak si sedni a napiš Ježíškovi, co vlastně chceš, a když mu slíbíš, že budeš hodný, tak ti to možná přinese".
Pepíček jde teda do svého pokojíku, vezme papír a tužku a začne psát:
Milý Ježíšku, slibuju ti, že budu celej příští rok hodnej, když mi přineseš...
Podívá se na to, a říká si, celej rok hodnej ? To bych se z toho zbláznil, slíbím půl roku... Jenže půl roku je taky dlouho... tři měsíce asi stačit nebudou... musím vymyslet něco jinýho.
Další den je neděle a protože maminka je ohromně pobožná, jdou na mši do kostela. Pepíček tam jen tak sedí, rozhlíží se kolem a dostane nápad. Na odchodu popadne sošku Panny Marie, strčí ji pod kabát a odnese si ji domů. Doma zavře sošku do skříně, sedne si ke stolu, a začne psát:
Milý Ježíšku, jestli chceš jestě někdy vidět svoji maminku...

Jede sanitka. V ní řidič, lékař, sestřička a student na praxi. Jedou a najednou z ničeho nic řidič pouští volant a chytá se za krk. Dusí se, chroptí, oči má až na vrch hlavy. Sestřička bezlítostně popadne lékárničku a praští řidiče vší silou do hlavy. Tomu hned přestane záchvat, chytá volant a jedou dál. Najednou padá na podlahu lékař, chytá se za krk, válí se tam, a přitom se dusí, chrčí a slintá. Sestřička zase bere lékárničku a praští co může lékaře do hlavy. Ten se hned zvedne, posadí a jedou dál, jako kdyby se nic nestalo. Student na praxi, celý v šoku, se obrací na lékaře: "Jsem ve 3. ročníku a znám jen teorii, žádná praxe, ale v životě jsem neslyšel o takových symptomech a metody léčby jsou natolik zvláštní, že jsem totálně zmatený. Můžete mi to aspoň trochu vysvětlit?"
Lékař flegmaticky odpovídá: "To neřeš, sestřičce se včera oběsil manžel, tak si z ní děláme prdel."

Chlápek si koupí obrovské luxusní auto a vytahuje se před sousedem. Ten povídá: „No, hezkej bourák, ale má taky postel, jako ten můj?”
„Váš? Tak mrňavé auto přece nemůže mít uvnitř postel!”
„Tak se koukněte!”
Jedno zmáčknutí tlačítka na palubní desce a uvnitř onoho obyčejně vypadajícího auta se rozloží pohodlné lůžko. Naštvaný chlápek uhání do autosalónu a nechá si za velké peníze namontovat do své limuzíny rozkládací postel na míru. Hned se jede předvést, ale soused není doma. Tak vyrazí do města.
Cestou vidí na odpočívadle stát sousedovo auto. Přijede blíž a vidí, že okna jsou zevnitř zamlžená. Tak vystoupí a začne bouchat na dveře. Po chvíli se zevnitř na okně objeví obrys ruky, která otře kolečko. Uvnitř je vidět nahatý soused, který naštvaně povídá: „Člověče, co se děje? Co sakra chcete?”
„Sousede, mám v autě postel jako vy!”
„No, a jen kvůli tomu mě taháte z vany?”

Na malý statek přijde návštěvník:
"Dobrý den, chováte prasata?"
"Ano.”
"A čím je krmíte?"
"Čím bychom je krmili? Dáváme jim všechno možné - zbytky, shnilé ovoce."
"Tak to bude pokuta 5000 korun."
"Proč?"
"Protože jsem ze Spolku na ochranu zvířat."
Za pár dní se na statku opět objeví nezvaný host:
"Chováte tu prasata?"
"Ano, chováme."
"A čím je krmíte?"
"No žena jim vaří vynikající plněné zelí, tvarohový závin, děti jim dávají čokoládu. Nejdřív jedí prasata a my až po nich."
"Že se nestydíte! To bude pokuta 10000 korun!"
"A proč?"
"Protože jsem z Unicefu. Nemůžeme se dívat na to, jak někdo takhle může plýtvat jídlem, zatímco na světě umírají děti hlady!"
Sedlák zaplatí.
Za pár dní přijde další návštěva:
"Dobrý den! Jsme z ministerstva zemědělství, chováte tu prasata?"
"Chováme."
"A čím je krmíte?"
"Nekrmíme je. Každé ráno jim dáme stovku, ať si koupí, co chtějí."

Týpek kupuje nového Harleye a dostane k němu i vazelínu, aby si, když bude mokro, natřel chrom tou vazelínou a že mu déle vydrží. Paráda, potěšil se a hned vyrazil na tom Harleyovi k frajerce představit se rodičům. Přišel tam, dali mu super oběd, všechno dobře probíhá, rodičům se nadějný zeť líbí. Po moučníku mu frajerka říká: "Víš, u nás je takový zvyk hrát po velkém obědě hru, kdo první promluví, ten musí umýt všechno nádobí. No tak se týpek zatne a je ticho. Uběhne 5 minut, 10 minut, po 15-ti minutách už se nudí, tak začne před rodičema frajerku líbat. Nic, ticho. Tak ji hodí na stůl a pořádně ji vojede. Nic, ticho. Tak popadne i tchýni a taky ji pořádně vojede. Zase nic, stále ticho. Tak jde znuděný k oknu, koukne se ven a vidí, že bude pršet. Tak ho napadne, že by si mohl natřít tu motorku. Jde tedy k židli, vytáhne z bundy vazelínu a v tom sa ozve fotr: "Dobře, dobře, já to umyju!"

Starý Arab žije již přes 40 let v Chicagu. Moc rád by na své zahradě pěstoval brambory a zeleninu, ale je zde sám a cítí se již starý a slabý.
Jeho syn studuje v Paříži a otec se rozhodne napsat mu e-mail:
Milý Ahmede,
jsem moc smutný, že nemůžu na své zahradě pěstovat brambory.
Vím, že kdybys zde byl, pomohl bys mi zahradu zrýt.
Mám tě rád.
Tvůj otec

Obratem obdrží odpověď:
Milý otče,
prosím tě, nedělej v žádném případě na zahradě nic!!!
Schoval jsem tam "tu věc". Taky tě mám rád.
Ahmed

Jen pár hodin na to obklíčí dům starého muže americká armáda, FBI a CIA. Přeorávají a přerývají zahradu kousek po kousku, prohlížejí každý centimetr, ale nenajdou nic. Rozčarováni se opět stahují.

Týž den dostal starý muž ještě jeden e-mail od syna:
Milý otče,
jistě je nyní zahrada kompletně zrytá a můžeš zasázet své brambory.
Víc pro tebe na tu dálku nemůžu udělat.
Mám tě rád.
Ahmed.

Manžel se vrací domů a v předsíni narazí na rozčilenou manželku.
Ona: "Trošku ses zdržel, co supermane?"
On: "Mohu ti to vysvětlit, drahá. Mrzí mě to, ale byl jsem s klienty."
Ona: "A diskutovali jste celou noc, až do sedmi do rána, jo supermane?"
On: "Nech mě prosím domluvit, získal jsem nového klienta pro firmu. Byli jsme u Itala, dobře jsme se najedli..."
Ona: "A to do sedmi do rána? Supermane, máš mě za hloupou?!"
On: "Ano, přiznávám, šli jsme pak na bar něco vypít, asi do tří hodin."
Ona: "Jasně, do tří hodin. A co bylo potom do těch sedmi hodin, supermane?!"
On: "No jo, potom jsme šli do tančírny. Ale já se jenom díval, byla to nuda a..."
Ona: "To stačí supermane, ty ses jen díval a čekal poslušně jako pejsek. Co ti mám ještě věřit?"
On: "Prosím tě, už mě nech domluvit a poslouchej... A vůbec, proč mi furt říkáš supermane??"
Ona: "Protože jen superman nosí slipy přes kalhoty!"

Letí letadlo do Seattlu a venku je hrozná mlha, není vidět ani na deset metrů a najednou přestanou jít i všechny přístroje. Pilot celý zoufalý lítá sem a tam, jestli neuvidí nějaký maják nebo něco podobného, ale ono nic a taky už mu pomalu dochází palivo a cestující jsou docela nervózní. Nakonec trhlinou v mlze uvidí velký mrakodrap a v posledním patře za oknem pracuje nějaký chlápek. Tak pilot vykoukne z letadla a volá:
"Hej, dobrý muži, nevíte, kde to jsem?"
Chlápek odpoví: "Jistě. Jste v letadle."
A tu pilot provede manévr, otočí se o 230 stupňů a provede čisté přistání na letišti o pět mil dál. Cestující jsou samozřejmě úplně hotoví a ptají se, jak to dokázal.
"Jednoduše", odpoví pilot. "Položil jsem tomu muži jednoduchou otázku. Jeho odpověď byla zcela správná, ale naprosto k ničemu. Z toho jsem usoudil, že ten mrakodrap musí být sídlo Microsoftu a odtamtud je letiště pět mil severovýchodně!

Dva Lordi sedí v klubu a jeden si stěžuje, že jeho sluha je velmi soutěživý typ a pořád nad ním vyhrává. Druhý Lord to nemůže pochopit, tak se tedy domluví, že mu sluhu na jeden dohodnutý večer půjčí a on se nad ním pokusí vyhrát. Slovo dalo slovo a jeden večer skutečně sluha navštíví dům tohoto Lorda. Podá večeři a jako dezert broskvový kompot.
A řekne: "Lorde, vsaďte se o 500 liber, že půl hodiny po tom, co sním jednu pecku z broskve, mi poroste ze zadku větev."
Lord to příjme a celá jeho rodina sleduje, co bude. Nic. Lord radostně obejme manželku a zavolá druhému Lordovi, co mu sluhu půjčil. A hned nedočkavě sděluje radostnou novinu. Ale druhý Lord začne nadávat.
"Co se stalo, proč nadáváte?" ptá se Lord, co vyhrál právě sázku.
"Ale, to je špatná novina, příteli, on se ten sluha těsně před odchodem se mnou o jeden tisíc liber vsadil, že mu bude celá vaše famílie půl hodiny koukat na nahou p*del!"

Odchází takhle čtyři známí z golfu, ale jeden se trošičku zdrží. Ostatní tři si vykládají o úspěších svých potomků.
První povídá :
"Můj syn začínal jako zedník v malé firmě, potom šel na soukromo, no teď už má velkou stavební firmu. Vydělává tolik, že mohl svému kamarádovi věnovat dům."
Druhý povídá :
"To můj syn začal v malé autoprodejně a vypracoval se až na místo ředitele. Vydělává tolik, že mohl svému kamarádovi věnovat poslední nejluxusnější model auta.
Třetí povídá :
"Můj syn se vrhl na spekulace na burze. Je tak úspěšný, že mohl bez problémů věnovat kamarádovi exkluzivní balík akcií za dva miliony."
Když přišel čtvrtý, tak mu říkají, že se bavili o úspěších svých synů a jak prý je na tom on?
A čtvrtý povídá :
"No, s kariérou svého syna nejsem moc spokojený. Dělá už patnáct let kadeřníka a je homosexuál.
Ale bude asi dobrej, protože tři poslední partneři mu věnovali dům, auto a balík akcií."

Letí orel, pohoda, klídek a najednou stáhne křídla a střihne to kolmo po hlavě dolů. Letí, letí a 15cm nad zemí to vybere.
Vidí to vrabčák a říká: „Orle, orle to bylo super, jak to děláš, nauč mě to!“
Orel říká: „Prostě letíš, pak stáhneš křídla, valíš to kolmo dolů a těsně nad zemí to vybereš. Ale hlavně - musíš to mít tak trochu v píči!“
Tak letí spolu, najednou stáhnou křídla a valí to kolmo dolů k zemi a těsně nad zemí to vyberou.
Vidí to medvěd a říká: „Týýý jo, to je hustý! Jak to děláte? To chci taky umět.“
A vrabčák mu říká: „Prostě letíš, pak stáhneš křídla, valíš to kolmo dolů a těsně nad zemí to vybereš. Ale hlavně - musíš to mít tak trochu v píči!“
Tak medvěd vyleze na útes, rozeběhne se, skočí dolů a valí to kolmo dolů s orlem a vrabčákem.
A jak tak letí, říká vrabčák medvědovi: „Hele medvěde, máš ty vůbec nějaký křídla?“
Medvěd odpoví: „Ne, nemám.“
A vrabčák: „Ty vole, ty to máš dobře v píči!

Muž: Ztratila se mi žena, šla jenom do obchodu, a pořád se nevrací!
Policajt: Jak je vaše paní stará?
M: To přesně nevím … třicet... pět??
P:A jak je vysoká?
M: No … je menší než já.
P: Štíhlá - silnější?
M: Asi tak - akorát.
P: Barva očí? Vlasů?
M: Barva očí … to nedovedu přesně popsat. A barvu vlasů má podle ročního období a módy.
P: A co měla na sobě?
M: Asi … džíny?? Tričko??
P: Šla pěšky nebo jela autem či MHD?
M: Jela autem!! SPZ AA-1234, tmavomodré Audi A8 quattro, střešní okno s kovovým rámem, 18 palcové disky s ET35, obsah motoru 3 litry V6, výkon 333 koní, 8 stupňová automatická převodovka s možností tipronic do polohy manualu…LED světla pro všechny polohy, jemňoučký škrábanec na levém předním nárazníku a odřeninka 0,5x1 cm na předním disku a skvrnka od kečupu o průměru 4 až 5 mm na zadním sedadle - manželka o víkendu parkovala, když jela s dětmi z Mekáče …

..... a muž propukne v zoufalý vzlykot.

Nedávno jsem strašně potřeboval na pár dní vypadnout z práce, ale věděl jsem, že šéf mi volno jen tak nedá. Naštěstí mě napadlo, že kdybych ze sebe udělal blázna, tak mě na pár dní pustí. Tak jsem se zavěsil pod strop a začal vydávat divné zvuky. Má kolegyně se na mě udiveně dívala a pak se zeptala, co proboha dělám na tom stropě.
Vysvětlil jsem jí, že představuji žárovku, aby si šéf myslel, že jsem se zbláznil a pustil mě na pár dní domů oddychnout si od práce. Po několika minutách se u nás v kanceláři šéf skutečně objevil. Podíval se na mě, jak visím pod stropem a zeptal se:
"Co tam, proboha, děláte?"
Řekl jsem mu, že jsem se stal žárovkou. Odpověděl, že jsem očividně přepracovaný a že si mám jít na pár dní domů odpočinout. Seskočil jsem dolů a odcházel domů.
Moje spolupracovnice se ovšem vydala za mnou. Šéf ji zastavil a zeptal se jí:
"A kam jdete Vy?"
Odpověděla mu:
"Jdu taky domů. Přece nebudu dělat
po tmě!"

Chlápek ve vlaku se ptá průvodčího, kdy ten vlak staví v Libni.
"Pane, tohle je expres, ten v Libni nestaví."
"Vy si děláte legraci, ne? Já nutně musím vystoupit v Libni!"
"Je mi líto, pane, ale tenhle vlak tam nestaví."
"Musí přece být nějaká možnost."
"No, jedna by byla. Můžu říct strojvedoucímu, aby zpomalil, a já vás podržím nad nástupištěm a dostanu dolů."
"To zní šíleně. Bude to fungovat?".
"No, stojí to za pokus."
Vlak tedy vjíždí do nádraží, průvodčí drží chlapa za sako ve vzduchu. Chlápek ve vzduchu utíká. Průvodčí jej pomalu pouští níž, až se chlapovy nohy dotknou nástupiště. Kmitají s neuvěřitelnou rychlostí.
Průvodčí jej pouští, chlap pomalu ztrácí na rychlosti. Už to není sprint, ale normální svižný běh.
Když chlap míjí konec vlaku, z posledních dveří se někdo vykloní, popadne jej za límec, vtáhne do vlaku a povídá:
"Chlape, máte štěstí, že jsem tu zrovna stál. Tenhle vlak tady totiž vůbec nestaví!"

Sexuálně aktivní žena středního věku informovala svého plastického
chirurga, že chce zmenšit své stydké pysky, protože se věkem poněkud
zvětšily...
Z důvodu studu, trvala na tom, že se o její operaci nesmí nikdo dozvědět.
Chirurg samozřejmě souhlasil.
Když se probrala z anestezie, našla vedle sebe na posteli položené tři nádherné růže.
To ji rozčílilo a okamžitě si nechala zavolat chirurga.
"Mám pocit, že jsem vás požádala, aby se o mé operaci nikdo nedozvěděl"!
Chirurg jí řekl, že splnil její přání důvěrnosti a že první růže byla od něj.
Za její odvahu a důvěru v něj, jako v lékaře.
"Cítil jsem s vámi, protože jste si tím prošla bez jakékoli podpory
blízkých."
"Druhá růže je od zdravotní sestry. Asistovala mi při operaci a
cítila s vámi, protože před nedávnem prošla touto procedurou sama.."
"A co ta třetí růže?" zeptala se pacientka.
"Ta je od muže z oddělení popálenin -
chtěl vám poděkovat za své nové uši."

Do zoologické zahrady se přijde nezaměstnaný zeptat, jestli by pro něj neměli místo.
Hlavní atrakce místní zoo - hrozivě vyhlížející gorila - jim právě uhynula, a tak muži nabídnou, že než seženou jinou gorilu, mohl by se u nich převlékat do gorilí kůže a dělat návštěvníkům gorilu, aby neztratili návštěvníky. Kůže hrozně smrdí, ale slíbili mu dobrý plat, a tak muž s jistými obavami kývne. Stáhnou z gorily kůži, zašijí ji a dají na ni neviditelné zapínání a za chvilku je "gorila" v kleci.
Lidé jsou potěšeni, že se gorila přestala schovávat a podfuk "baští i s navijákem".
Muži se divadýlko líbí a začne se předvádět. Skáče, buší se do prsou, řve a houpe se na provaze. Při jednom akrobatickém kousku to však přežene, protrhne síť a přistane ve lví kleci.
Lev zařve a gorila začne najednou ječet: "Pomoc, POMÓÓÓC!!!"
Lev k němu přiběhne, položí mu tlapy na ramena a zasyčí mu do ucha: "Vole, přestaň blbnout, nebo nás vyhodí oba!"

Chlapa sužují obrovské bolesti hlavy. Podle lékaře je jedinou možností kastrace. Muž nejprve nesouhlasí, ale po čase se bolesti opravdu nedají snést, a tak svolí. Po operaci mu lékař radí, aby začal nový život, úplně znova. Tak muž jde do obchodu s oblečením, že začne nový život v úplně novém oblečení. Vejde do obchodu a vyřkne přání, že chce kompletně nové oblečení. Prodavač říká :
"Dobře, řekl bych, že potřebujete košili velikost 45 okolo krku, sako velikost 56 a boty tak 10"."
Chlap se diví, jak to prodavač pozná, a ten mu vysvětlí, že po těch letech v obchodu už to má v oku. Prodavač pokračuje: "No a slipy potřebujete velikost 36."
Chlap na to: "Tak to jste se poprvé zmýlil, mám velikost 34."
"Ne ne, opravdu, dejte na mně, vaše velikost je 36."
"No nevím, ale celý život nosím 34, tak teď si koupím zase 34."
"Jak chcete, ale když je budete nosit, budete mít přiskřípnutý koule a z toho vás bude pekelně bolet hlava."

Paroubek jde do nebe. Zaklepe na nebeskou bránu, otevře svatý Petr: "Jéé, pan Paroubek !"
Pane Paroubek, máte dvě možnosti: buď tady zůstat nebo se jít podívat do pekla a pak si vybrat.
Paroubek se podívá za sv. Petra, poletují tam andělíčci, příjemná hudba, všichni jsou na sebe hodní, nikde žádný alkohol. "No, já bych se podíval do toho pekla, abych byl informovaný."
Zabouchá na pekelnou bránu, otevře mu čertice : "Jéé pan Paroubek pojďte dál."
Všude jídlo, pití, krásné holky, hudba, pohoda, zkrátka večírek. Paroubek letí zpátky do nebe, omluví se svatému Petrovi a že by raději do toho pekla. Vrátí se do pekla, zabouchá na bránu, v tom vyletí čerti, chopí se ho a šup s ním do kotle, a začnou topit. Paroubek nadzvedne poklici a říká :"Jak to, vždyť tady před chvílí bylo veselo,tancovalo se jedlo, chlastalo, holka na každém rohu, co to je ?!"
A jeden čert mu povídá: "No jo,to jo, to ale byla naše předvolební kampaň a ta už skončila."

zkuste říci: "Tak já tu dnes zůstanu déle, a dodělám to."
místo: "...a jak to mám do prdele asi stihnou?"
zkuste říci: "Opravdu?"
místo: "To si snad ze mě děláš prdel?"
zkuste říci: "Domnívám se, že to takhle asi nepůjde."
místo: "...to je na hovno."
zkuste říci: "Promiň, chtěl(a) jsi se na něco zeptat?
místo: "Polib mi prdel a nevotravuj."
zkuste říci: "Kolega bohužel není z nejbystřejších."
místo: "Většího debila jsem fakt neviděl!"
zkuste říci: "Dnes zřejmě nemám svůj den."
místo: "Dneska se mi všechno sere pod rukama!"
zkuste říci: "Domnívám se, že tohle není zrovna nejlepší řešení."
místo: "Kterej blbec to zase vymyslel!"
zkuste říci: "Domnívám se, že můj plat neodpovídá mému pracovnímu nasazení."
místo: "Za to hovno, co tady beru se na to můžu akorát tak zvysoka vysrat!"