Nejkratší vtipy – strana 53

Potkají se dva kamarádi a jeden říká:
"Chlape, chystám se na dovolenou do Thajska - trochu si zařádit."
Ten druhý: "Člověče, to bych nedělal, tam je to samý AIDS, ještě to chytneš."
Po půlroce se potkají znovu a ten cestovatel má všude vředy, vypadaný vlasy a nehty. Ten kamarád říká:
"AIDS, že jo."
"Člověče, měl jsi pravdu - taková pěkná, přičmoudlá a měla ho - ale to nevadí, už mám zaplacenej zájezd do Afriky na pozorování zvířat."
"Hele, bacha. Takovej krokodýl ti urafne ruku, ani si ho nevšimneš."
Po třech měsících se potkají a cestovatel má místo ruky hák.
"Krokodýl, že jo?"
"No jo, asi pět metrů dlouhej, ale to nic, už mám zaplacený lezení po Skalistejch horách."
"Víš nechci tě buzerovat, ale v těch horách, přilítne orel skalní, jeden nálet a máš vydloubnutý oko."
Po pár měsících se potkají a on má opravdu pásku přes oko.
"Orel, že jo?"
"Ale kdepak. Spadl mi kamínek do oka a já ti v tom háku ještě nemám takovej cit..."

Jede Trabant po dálnici D1 a najednou mu dojde benzín. Řidič zastaví a čeká, až ho někdo vezme do vleku.
Zastaví mu řidič se Škodovkou 120 a chvíli ho vleče. Potom se však na Škodovce něco porouchá a musí také zastavit.
Po chvíli čekání zastaví řidič s Volvem, zhodnotí situaci a říká:
"Jak to vidím, tak vás klidně vezmu na lano oba dva."
Řidič Trabantu jen jemně poznamená:
"Ale kdybyste jel moc rychle, tak já na vás zatroubím, a vy zpomalíte, ano?"
"Spolehněte se," odvětí řidič Volva a vyjedou.
Na dálnici u radaru, kolem kterého práve projeli, šťouchne jeden policista podřimujícího kolegu a s vyjeveným obličejem se ho ptá:
"Viděl si to?"
Druhý odpoví: "Ne."
"Představ si, že tu teď projelo Volvo stoosmdesátkou!"
"No a? Kvůli tomu mě snad nemusíš budit."
"No jo, ale za ním jela úplně stejnou rychlostí škodovka sto dvacítka!"
"Fakt, jo?"
"A to ješte není všechno: Za nima lítal trabant od jedné strany silnice k druhé a troubil, že je chce předjet!"

Odpovědi na zkouškové otázky uchazeče o pracovní místo v Google Inc., který sice získal 0 bodů ze zkoušky, ale přesto byl přijat:
1.Během které bitvy zemřel Napoleon?
* během té poslední
2.Kdebyla podepsána Deklarace Nezávislosti?
* dole, na poslední stránce
3. Hlavní příčina rozvodu?
* svatba
4. Hlavní příčina neúspěchů?
* zkouška
5. Co jste nikdy neměl ke snídani?
* oběd a večeři
6. Co vypadá jako půlka jablka?
* druhá půlka
7. Pokud hodíme červený kamen do modrého moře, jaký bude?
* mokrý
8. Jak může člověk žít osm dní bez spánku?
* bez problémů, vždyť v noci spí
9. Pokud budete mít 3 jablka a 4 pomeranče na jedné dlani a 4 jablka a 3
pomeranče na druhé, co budete
mít?
* opravdu velké dlaně
10. 8 zedníků postavili zeď za 10hodin, kolik času to zabere 4 zedníkům?
* nezabere žádný čas, zeď již byla postavena
11. Jak můžeme hodit vejce na betonový základ tak, abychom ho nerozbili?
* jakkoliv, vejce v žádném případě nepoškodí betonový základ

V malém přímořském městečku je páter v kostele již unaven ze zpovídání, když má neustále poslouchat, jak se mu lidé svěřují se svými nevěrami. A tak na příštím shromáždění vyhlásí: "Kdo se mi chce svěřit s tím, že byl svému manželovi nebo manželce nevěrný, stačí, když mi řekne, že spadl do zálivu."
Tato konvence se ujala a páter měl ulehčenu práci. Čas plynul a starý páter zemřel. Na jeho místo nastoupil nový. Po několika dnech navštíví nový páter policejní stanici.
"Měli byste něco udělat s bezpečností u zálivu. Neustále tam padají lidé," říká policistovi. Ten se pobaveně usměje a doporučí páterovi, aby zašel za policejním ředitelem.
Policejnímu řediteli páterova nevědomost také přijde k smíchu a pošle jej za starostou.
Páter jde za starostou: "Měli byste něco udělat s bezpečností kolem zálivu, neustále tam lidé padají," stěžuje si. Starosta se směje, až se za břicho popadá.
Páter už se rozčílí: "No to není žádná legrace! Zrovna Vaše žena tam minulý týden spadla šestkrát!"

1. Moje matka mě naučila ocenit OCENIT ODVEDENOU PRÁCI
"Jestli se hodláte zabít, udělejte to laskavě venku, právě jsem uklidila!"
2. Moje matka mě naučila NÁBOŽENSTVÍ
"Modli se, aby to z toho koberce šlo dolů!"
3. Moje matka mě naučila LOGICE
"Proč? Protože jsem to řekla!"
4. Moje matka mě naučila PŘEDVÍDAVOSTI
"Ujisti se, že máš čisté prádlo, kdyby se stala nějaká nehoda."
5. Moje matka mě naučila IRONII
"Ještě chvíli breč a já ti k tomu dám pádný důvod!"
6. Moje matka mě naučila, že NIC NENÍ NEMOŽNÉ
"Zavři pusu a sněz tu polívku!"
7. Moje matka mě naučila OHEBNOSTI
"Podívej se na tu špínu, co máš na zádech!"
8. Moje matka mě naučila VYTRVALOSTI
"Nevstaneš od stolu, dokud nesníš všechen ten špenát!"
9. Moje matka mě naučila, že ŽIVOT JE POMÍJIVÝ
"Přivedla jsem tě na tenhle svět a můžu tě z něj zase rychle sprovodit!"
10. Moje matka mě naučila ZÁVISTI
"Na světě jsou miliony dětí, které nemají tak úžasné rodiče, jako ty!"

Inženýr, doktor a policajt poseděli a popili v hospůdce a po půlnoci se v dobrém rozmaru vypotáceli ven. Inženýr bydlel poblíž, a proto pozval své kamarády, aby u něho přespali. Ale sotva otevřel dveře, manželka na něho spustila: "Ty opilče, takhle se chodí domů? A ještě mi sem vodíš další ožraly!" A vyhodila je všechny tři na ulici.
Tak se rozhodl doktor, že půjdou k němu. Jenže tam to dopadlo úplně stejně a vzápětí taky skončili na ulici. Nakonec se vydali k policajtovi.
Policajt doma zazvonil, přišla jim otevřít usměvavá manželka, pěkně všechny přivítala a připravila jim jídlo. Také tchyně se tvářila mile a bez řečí jim přichystala postele.
Ráno se inženýr s doktorem ptali policajta: "Člověče, jak to, že máš ty ženské takhle vycvičené?"
"Ale to je úplně jednoduchý. Kdysi jsem měl psa. Když mě neposlechl, dostal důtku, když mě neposlechl podruhé - dostal důtku s výstrahou. A když mě neposlechl potřetí, tak jsem ho zastřelil. No, a manželka má důtku a tchyně už má důtku s výstrahou!"

Mladý, pětadvacetiletý Žid si přisedne v rychlíku ke staršímu pánovi, rovněž Židovi. Po několika minutách jízdy se mladý Žid zeptá staršího:
"Kolik je hodin?"
Starší Žid mlčí a neodpovídá. Mladý Žid si pomyslí:
"Zřejmě cizinec."
Zopakuje svou otázku německy, anglicky, francouzsky a v yiddish. Ale starší Žid na nic nereaguje. Těsně před cílovou stanicí vstoupí do vagónu průvodčí a oznámí:
"Blíží se konečná, budeme vystupovat."
Starší Žid povídá:
"Děkuji, pane průvodčí."
Mladý Žid se rozhořčeně obrátí na staršího:
"Se mnou, člověkem stejné víry nekomunikujete, a s průvodčím ano?"
Starší Žid klidně odpoví:
"Podívejte, mladý muži. Vy jste se mě zeptal, kolik je hodin. Kdyby jsem vám odpověděl, zeptal byste se mě, kam jedu. Oba víme, kde tento vlak končí, tak byste to hned uhodl. A určitě byste se chtěl u mě ubytovat na noc. A vzhledem k tomu, ze mám doma hezkou dceru, určitě byste si s ní chtěl něco začít. A uznejte sám: můžu já dát svou jedinou dceru Židovi, který v pětadvaceti letech nemá své vlastní hodinky?"

Manžel není doma a manželka si mezitím užívá s milencem. Zachrastí klíče, je slyšet zámek, manželka schová milence do skříně, sepne ruce k nebi a prosí: „Ó bože, udělej si se mnou co chceš, jenom ať nás neobjeví můj muž. Je strašně žárlivý a určitě by zabil nejen mě, ale i mého milence.“ Na to se nebesa otevřou a ozve se: „Dobře, bude to jak chceš, ale za tři roky tě povolám k sobě, utopíš se.“
- „Dobře, dobře, jen ať ho teď nenajde."
Všechno proběhne úplně hladce. Tři roky se žena nekoupe, jenom sprchuje. Nechodí na koupaliště, vodě se zdaleka vyhýbá. Tři roky uběhnou. Uběhnou čtyři, pět let. Na svůj slib už zapomněla. Po pěti letech si koupí zájezd na okružní plavbu okolo světa. Na lodi je velká zábava, samé ženy, když v tom se začne loď potápět. Žena si vzpomene na svůj slib. Poklekne, sepne ruce k nebesům a volá: „Ó bože, teď, teď mě chceš povolat k sobě? Podívej se, kolik nevinných žen teď zemře spolu se mnou.“ Nebesa se opět otevřou a ozve se: „Dva roky, dva roky mi trvalo, než jsem vás všechny kurvy dostal na jednu loď!“

V jednom malém městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní. Když složila přísahu, ptá se jí:
"Paní Čermáková, znáte mne?"
"Ale ano, samozřejmě. Znám vás od plenek. A abych pravdu řekla, jste pro mne velikým zklamáním. Lžete, zahýbáte své ženě, manipulujete lidmi, pomlouváte je. Myslíte si, že jste velké zvíře, a přitom jste tak pitomý, že vám nedojde, že z vás nikdy nebude nic než mizerný maloměstský právník."
Právník vytřeštil oči. Když se vzpamatoval z prvního šoku, rychle se ptá:
"Paní Čermáková, znáte právníka žalovaného?"
"Ano, znám pana Vorlíčka ještě z doby, kdy neuměl chodit. Občas jsem ho jeho rodičům hlídala. A i v něm jsem se zklamala. Je to lenoch, udavač a piják. Nedokáže s nikým slušně vycházet a jeho právnické znalosti jsou tak mizerné, že bez uplácení ještě nikdy nic nedokázal."
V tu chvíli soudce zabušil kladívkem a vyžádal si ticho v soudní síni. Zavolal si oba právníky k sobě a povídá jim tiše:
"Pánové, jestli se jeden z vás zeptá té paní, jestli mě zná, dám vás okamžitě zavřít pro pohrdání soudem!"

Chlapík s holou hlavou a dřevěnou nohou byl pozván na maškarní ples. Nevěděl, co si má obléct, tak napsal do půjčovny kostýmů, aby mu poradili. Obratem mu přišla odpověď:
"Vážený pane, nachystali jsme pro vás pirátský oblek - šátek s lebkou a zkříženými hnáty na hlavu a s vaší dřevěnou nohou budete vypadat přesně jako pirát."
To ale chlapíka urazilo a odepsal jim, že taková výbava jenom zvýrazní jeho invaliditu.
Půjčovna mu tedy poslala další návrh:
"Vážený pane, omluvte nás za předchozí nabídku. Navrhujeme vám nyní kostým mnicha. Sutana vám zakryje dřevěnou nohu a s vaší holou hlavou budete vypadat přesně jako mnich."
To ale chlápka rozčílilo ještě víc a odepsal jim, že taková maska jen odvede pozornost z jeho dřevěné nohy na jeho plešatou hlavu!
Po několika dnech dostal z půjčovny kostýmu menší balíček, ve kterém byla čokoládová poleva, drcené oříšky a dopis:
"Vážený pane, posíláme vám čokoládovou polevu, tu si nalijte na plešatou hlavu, posypte si ji oříšky a tu dřevěnou nohu si strčte do prdele. Budete vypadat přesně jako čokoládový nanuk!"

Ahoj milá dcero,

jestli máš tento dopis, znamená to, že Ti přišel, jestli ne, tak mi zavolej a já Ti ho pošlu znova. Píšu Ti pomalu, protože vím, že neumíš číst rychle. Počasí je tady krásný, minulej týden pršelo jenom dvakrát, jednou na začátku týdne 3 dny a potom ještě 4 dny ke konci týdne. Jinak ten kabát, co jsi chěla, strejda Nasko říkal, že je moc těžký do balíku s těma velkýma knoflíkama, tak jsem je odstříhala. Našij si je zpátky, dala jsem Ti je do malé kapsičky toho kabátu. Tatínek si našel novou práci, teď je pod ním 500 lidí. Seká trávu na hřbitově. Tvoje sestra se vdala a čeká dítě, ještě se neví, co to bude, tak Ti nemůžu říct, jestli budeš strejda nebo teta, ale kdyby to byla holčička, tak ji chce sestra pokřtít po mě. Je trošku divný, aby se dítě jmenovalo Máma. Nedávno si Tvůj bratr zabouchnul klíče v autě a musel se vrátit 10 km pro náhradní, aby mohl otevřít a pustit nás z auta. Kdybys potkala tetu, tak ji pozdravuj, když ji nepotkáš, tak jí nic neříkej.

PS: Chtěla jsem Ti poslat nějaké peníze, ale už jsem měla zalepenou obálku.

Tři synové opustili domov a každý si šel po svém… Když se společně vrátili domů, chlubili se dary, které dali své stárnoucí matce.
První řekl:
“Postavil jsem pro mámu velký přepychový dům.”
Druhý řekl:
“Poslal jsem mámě nejnovější Mercedes i s řidičem.”
Třetí se usmál:
“Trumfnul jsem vás. Pamatujete si, jak máma ráda četla Bibli? A víte také, že teď moc dobře nevidí. Poslal jsem jí pozoruhodného papouška, který recituje Starý i Nový zákon. Mnichům ve sboru to zabralo 12 let, než ho to naučili. Je jediný svého druhu. Stačí, když mu máma poví číslo kapitoly a verše a papoušek ho odříká.”
Brzy nato matka poslala svým synům děkovné dopisy: “Miltone”, psala prvnímu synovi, “dům, který jsi mi postavil je příliš velký. Žiji pouze v jednom pokoji, ale musím uklízet celý dům.”
“Geralde,” psala druhému synovi, “jsem příliš stará na to, abych někde cestovala. Většinu času travím doma a tak zřídkakdy Mercedes používám, navíc, řidič je tak hrubý!” “Nejdražší Donalde,” psala třetímu synovi, “ty víš přesně, co tvé matce udělá největší radost. To kuře bylo vynikající.”

Chlapa bolí loket a chce jít k doktorovi.
Kamarád mu říká:
“Neblbni, u nás na fakultě teď testujeme super počítač, ten ti za 50,- Kč udělá diagnózu i navrhne léčbu, stačí trocha moče.“
Chlap to zkusí a z počítače vypadne lístek:
“Máte tenisový loket. Dávejte si Priesnitz obklady přes noc, přes den natírejte Olfenovou mastí, berte Brufen a šetřete to 3 týdny!“
Chlápek je spokojenej, ale hned ho napadne, jestli to není nějaký podvod a jestli by ten počítač neoblbnul. Rozhodne se, že ho ještě otestuje. Doma nalije do lahvičky vodu z vodovodu, přidá kus slin od psa, moč od dcery a od manželky, a nakonec i svoje sperma. Všechno smíchá a vzorek hodí do počítače. Ten dlouho bzučí, cvaká, pak z něj vyjede kus papíru a na něm je napsáno:
“Voda ve vaší domácnosti je příliš tvrdá, pořiďte si katexový filtr. Váš pes má blechy, umyjte ho šampónem Autin. Vaše dcera bere kokain, dejte ji na terapii. Vaše manželka je těhotná. Jsou to jednovaječná dvojčata, obě holky. Nejsou Vaše. Pořiďte si právníka. A jestli nepřestanete masturbovat, tak se Vám ten tenisovej loket nikdy nezahojí!“

Na smrtelné posteli leží 80-letý milovaný manžel, otec, dědeček. Blíží se jeho poslední chvíle na tomto světě a kolem něj se shromáždila celá rodina, žena, všechny děti, skoro všechna vnoučata a dokonce několik pravnoučat. Všichni soucitně a v tichu čekají až přijde ta chvíle.
Náhle se dědeček probere a povídá:
"Povím vám, mí nejbližší, své největší tajemství: Já jsem se ve skutečnosti nikdy nechtěl ženit a založit rodinu. Měl jsem všechno. Rychlá auta, krásné ženy, mnoho přátel a bohaté konto. Ale jednoho dne mi přítel pověděl:
"Ožeň se a založ rodinu, protože ti nebude mít kdo podat sklenici vody, až budeš na smrtelné posteli a budeš mít žízeň."
"A tak jsem se oženil a radikálně tak změnil svůj život. Večerní diskotéky s krásnými ženami nahradilo sledování seriálů s manželkou. Autem jsem jezdil pro vás, děti moje, do školy a ze školy a na společné dovolené k moři. Peníze z konta se rozplynuly na vaše studia, děti moje. Krásné dny svobody odnesl vítr. A teď, když ležím na smrtelné posteli, víte co je nejhorší?"
"Co tatínku, náš drahý?" ptají se všichni.
"Nemám ku*va žízeň!"

Dotaz uživatelky:
Dobrý den,
když chci zkopírovat film na disketu, tak když dám "vložit", objeví se mi hláška, že na disku A není dostatek místa. Potom dám "vložit zástupce" a to se už film na disketu vejde. Problém však nastane, když ho chci spustit na jiném PC, protože se mi objeví hláška "zástupce nebyl nalezen", přitom v mém počítači ten film z diskety normálně spustím. Co s tím můžu dělat?

Odpověď z hotline:
Vážená uživatelko,
do své kabelky nenacpete svůj kožich. Lístek s tím, že kožich máte ve skříni, se Vám však do kabelky vejde. Takže pokud jste doma a přečtete si na lístku z kabelky, že kožich máte ve skříni, tak ho tam také najdete. Horší to je, pokud jste u přítelkyně. Vytáhnete lístek z kabelky a přečtete si, že ve skříni máte kožich. Ve skříni u přítelkyně můžete hledat jak chcete, ale svůj kožich tam určitě nenajdete.

Ještě nápověda:
kabelka = disketa
kožich = film
lístek = zástupce
skříň = počítač
mol ve skříni = počítačový virus
soused ve skříni = hacker
manžel vracející se ze služební cesty a dobývající se do skříně = BSA (Business Software Alliance)

Matka přijde do pokoje své dcery a najde jej prázdný, jen na posteli leží dopis.Se špatnou předtuchou ho otevře a začne číst následující text:
Milá maminko, je mi velmi líto, že jsem musela odejít z domova se svým novým přítelem.Našla jsem v něm pravou lásku. Měla bys ho vidět, jak je sladký se svým četným tetováním, piercingem a především jeho krásnou motorkou!
Ale to ještě není všechno, mami, jsem konečně těhotná, a Abdul říká, že budeme mít krásný život v přívěsu uprostřed lesa. Chce mít se mnou hodně dětí a to je taky můj sen.
Když jsem zjistila, jak mi marihauna dělá dobře, rozhodli jsme se tuto trávu pěstovat i pro naše přátele, když jim dojde heroin nebo koks, aby tak moc netrpěli. Mezitím doufám, že věda najde lék na AIDS, aby se Abdulovi trochu ulevilo, on si to opravdu zaslouží. Nemusíš mít strach, je mi už 14let a umím se o sebe dobře postarat i sama.
Doufám, že Tě budu moci brzy navštívit, abys poznala svého vnuka.

Tvá milovaná dcera

P.S. Nic z toho není pravda, jsem u sousedů. Chtěla jsem Ti jen říct že jsou horší věci na světě než vysvědčení, které je v nočním stolku.

Mám Tě ráda

Čáp se jen tak prochází a najednou vidí šneka, jak si to šine ven z lesa. Tak povídá: "Šneku, kam tak chvátáš?"
A šnek na to: "Ale přijeli do lesa berňáci, tak zdrháme. To víš, já mám barák, moje má barák, děti mají baráky, tak zdrháme".
No tak čáp neváhá, ale jak tak utíká, tak potká medvěda.
"Čápe, kam jdeš?"
"Ale, medvěde do lesa přijeli berňáci, tak zdrhám. To víš,já si žiju na vysoký noze, moje si žije na vysoký noze, děti si žijou na vysoký noze, tak zdrháme."
Medvěd se lekne a taky prchá. Potká krtka.
"Medvěde, kam zdrháš?"
"Ale, krtku do lesa přijeli berňáci, tak zdrhám. To víš, já mám kožich, moje má kožich, děti mají kožichy, tak zdrháme."
Krtek neváhá, popadne rodinu a prchají. Jak tak hrabou, tak se prohrabou až do ZOO do klece s paviány. A ten největší se hned ptá: "Krtku, co tu děláš?"
"Ale, do lesa přijeli berňáci, tak zdrhám. To víš, já mám nahrabáno, moje má nahrabáno, děti mají nahrabáno, tak zdrháme".
Pavián se na něj kouká a potom povídá: "Že se na to nevysereš. Podívej se na nás. Já mám holou prdel, moje má holou prdel, děti mají holou prdel a stejně jsme skončili za mřížemi."

Seděl jsem takhle jednou u piva v hospodě a čekal na kamaráda. Zatím jsem se rozhlížel po lidech a v tom mě zaujal chlap sedící u baru, co do sebe klopil jednoho panáka za druhým a něco si pro sebe mumlal.
Chvíli jsem ho sledoval, pak mi to nedalo a sednul jsem si k němu:
"Co se ti stalo, kámo?"
"Hele, některý věci nevysvětlíš."
"No tak to alespoň zkus."
"Tak jo, řeknu ti to, ale věř mi, některý věci nevysvětlíš. Máme doma tři kravky, dvě kozy a jednou večer jsem je šel dojit. Sednul jsem si na bobek ke koze a ona mě kopla. Sundal jsem ze stěny provázek a přivázal jí nohu k ohrádce. Sednu si k ní a ta potvora mě kopla tou druhou zadní, vzal jsem teda druhý provázek a přivázal jí i tu druhou nohu.Jak se tak ohýbám, ta potvora mě švihla ocáskem, to už jsem se naštval a protože už jsem neměl provázky, tak jsem sundal kšandy a přivázal jima ten její ocásek a hodil jsem ho takhle nahoru přes trám.
Měl jsem radost, jak jsem na ní vyzrál, postavil jsem se, spokojeně se usmál své převaze a v tom mi bez těch kšand spadly kalhoty až ke kotníkům. Ve stejnou chvíli do chlíva vstoupila moje žena. A některý věci prostě nevysvětlíš."

Zvířátka v lese se dohodla, že si postaví sídliště. Vyšlou do města mazanou lišku, aby tedy sehnala potřebná povolení. Přešel den, dva, tři, týden a liška nikde. Po čtrnácti dnech se vrátí se staženým ocasem a celá zničená povídá: "35 povolení jsem sehnala, ale to 36., nejdůležitější se sehnat nepovedlo." Poté zvířátka vyšlou medvěda. Není sice nejchytřejší, ale je nejsilnější, takže by mohl ledacos zařídit, řekla si. Přešel jeden den, dva, týden a medvěd nikde. Po měsíci se vrátí vyhublý, vystresovaný a říká:
"35 povolení mám, to 36., to prostě sehnat nejde." V tom se přihlásí vůl, že by to zkusil ve městě vyřídit. Zvířátka se pousmějí a praví: "Ty vole? Když to nezařídila mazaná
liška, ani silný medvěd, ty tam nemůžeš uspět!" Ale vůl se nedal odradit a vyrazil do města. Za tři dny zvířátka po ránu vzbudil velký rambajs. Vstanou a vidí v dálce vola, jak si
to maže k lesu, za zády bagry, jeřáby a náklaďáky s pískem. Zvířátka se radují a diví zároveň, ptají se: "Vole, jak jsi to dokázal?" "Jednoduše," povídá vůl, "přijdu na
úřad - otevřu první dveře - spolužák! Otevřu druhé dveře - spolužák! Otevřu třetí dveře - spolužák..."

Žena přijde ke knězi a říká:
"Otče, přicházím s problémem. Doma mám dva papoušky, samičky. A ty pořád opakují jednu a tutéž větu."
"Jakou větu, dcero?" táže se kněz.
"No, říkají: Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?"
"To je ale obscénní," vykřikne zhrozeně kněz. Pak se zamyslí a povídá: "Možná, že bych věděl o něčem, co by váš problém mohlo vyřešit. Doma mám také dva papoušky, samečky, které jsem naučil modlit se a číst bibli. Přineste své papoušky ke mně domů, dáme je do klece k Johanovi a Josefovi a ti naučí ty vaše dvě nezbednice zbožnosti a modlitbám. Pak jistě přestanou opakovat tuto frázi."
"Děkuji mnohokrát, otče, Bůh vám to zaplať. Tohle by skutečně mohlo pomoci," odpoví žena.
Příští den přinese své dvě papoušice ke knězi domů. Když vstoupí do bytu, skutečně uvidí v kleci dva papoušky, kteří drží růženec a modlí se. Žena s nadšením přistoupí ke kleci a vpustí do ní své dvě papoušice.
Po několika vteřinách se z klece ozve: "Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?"
Místností se rozhostí napjaté ticho. Pak se jeden šokovaný papoušek podívá na druhého a povídá: "Odlož růženec Pepo, naše modlitby byly vyslyšeny!!!"