Nejnovější vtipy – strana 43

Angličan, Australan a Jihoafričan sedí v jednom londýnském baru a popíjejí pivo. Jihoafričan dopije, vyhodí sklenici do vzduchu, vytáhne pistol, vystřelí, sklenice se rozsype na malé kousíčky a on říká: „My v jižní Africe máme tak levné sklenky, že nepotřebujeme pít z jedné dvakrát.”
Australan na něj chvíli zírá a pak udělá to samé a povídá: „My v Austrálii máme tolik písku na výrobu skleniček, že taky nepotřebujeme pít z jedné dvakrát.”
Angličan zůstane chladný. Vypije pivo, vyhodí sklenici do vzduchu, vytáhne zbraň, zastřelí Jihoafričana a Australana a praví: „My v Anglii máme tolik Jihoafričanů a Australanů, že nepotřebujeme pít se stejnými dvakrát!”

V podniku ČKD se na dvoře válí dlouhá, železná roura. Mistr se rozhodne, že ji nechá uklidit a zavolá proto vietnamského dělníka a povídá mu: „Li, vezmi si k ruce své bratry Pinga a Ponga a odneste tu rouru.”
Za chvíli se Li vrátí a povídá mistrovi: „Šéfe, moc těžký!”
Mistr mu tedy poradí, ať si vezme další tři Vietnamce a zkusí to znovu. Li je za deset minut zpátky a zase povídá: „Šéfe, moc těžký!”
Mistr je už naštvaný a odsekne mu, ať si vezme s sebou všechny Vietnamce, co potká a odnesou tu rouru. Tentokrát je Li pryč skoro půl hodiny a když se vrátí, praví: „Šéfe, moc krátký!”

Ivan a Voloďa opravují žumpu. Ivan vleze do těch hoven, nadechne se a ponoří se. Za chvilku se vynoří a povídá Voloďovi: „Voloďo, podej mi klíč číslo 12.”
Ivan vezme klíč, nadechne se a ponoří se zpět do těch hoven. Za chvíli se vynoří a chce klíč číslo 10. Poté, co žumpu spraví, vyleze ven a povídá: „Vidíš, Voloďo, kdyby ses ve škole pořádně učil, nemusels jenom podávat klíče...”

Chlápek přijde se ženou do luxusního obchodu s kožešinovým zbožím. Obrátí se k prodavači a říká: „Ukažte mi, prosím, nejlepší kožich ze sobola.”
Prodavač zmizí vzadu a vrátí se s nádherným dlouhým kožichem. Zatímco si ho paní zkouší, prodavač se nakloní k chlápkovi a šeptá mu: „Konkrétně tenhle kus je za tři sta padesát tisíc korun.”
„Žádný problém, hned vám vypíšu šek.”
„Výborně, pane. Dnes máme sobotu, to znamená, že v pondělí si můžete pro kožich přijít, až budeme mít ověřeno krytí šeku.”
Tak manželé odejdou. V pondělí se objeví chlápek sám. Prodavač na něj hned vyjede: „Jak si vůbec dovolujete sem chodit? Na tom účtu nebyla ani koruna!”
„Já se prostě musel zastavit, abych vám poděkoval za nejhezčí víkend svého života!”

Mladá pohledná dívka se ptá ve zverimexu: „Máte nějakého barevného ptáka?”
„Byl by,” zírá na ni postarší prodavač.
„A stál by...?” zeptá se dívka.
Prodavač na ni stále upírá oči: „Stál by.”
„Promiňte, vidím, že si nerozumíme,” nakrkne se holka. „Já myslím jako kolik?”
„Ano,” usměje se na ni nadrženec, „jako kolík, milá slečno!”

Chlapík kupuje od staré rumunské handlířky koně.
„Kolik za něj chcete?” ptá se.
„Dvacet tísíc.”
Chlap si ho prohlédne a konstatuje: „Je nějak vyhublý.”
Rumunka zuřivě gestikuluje: „On néni vyhublý, on štíhlý.”
„A kulhá!” pokračuje chlápek.
„On nekulhá,” rozhazuje rukama Rumunka, „on takovou zvláštní chůzi mít.”
Takhle to pokračuje dál, chlapíkovi se pořád něco nezdá a handlířka mu pořád tlačí nějaké klíny, a že se na něm má projet, že prý uvidí, jaký je to skvělý kůň. Chlapík teda sedne na koně, ten se rozběhne a narazí do zdi.
„Proboha,” zvolá, „ten kůň je slepý!”
Rumunka kolem něj pobíhá, rozhazuje rukama, koulí očima a řve: „On néni slépý, on odvážný!”

Drobný český podnikatel vydělal svůj první milion a vyrazil si na dovolenou do Chorvatska, kam dosud jezdil jen jako velmi skromný turista. Ráno se probudí do slunce, manželku pošle na pláž, vezme si dva pruty a vyrazí na útesy na ryby. A tady uvidí mládence v džínách, jak si jen tak sedí na skalisku a kouká do moře.
„Ty Chorvat?” samozřejmě mu tykne, přátelsky a shovívavě, neboť je tady na dovolené a svými penězi přece podporuje místní obyvatelstvo, tedy i tady toho ničemného juniora.
„Chorvat,” přisvědčí mladík.
„To je stejně supr, jak si rozumíme, ty kluku chorvatská,” raduje se podnikatel a kamarádsky natáhne ruku. „Já jsem Emil.”
„Drago.”
Čech si připraví pruty, nahodí je do moře a kývne na Chorvata: „Ty, Drago, když už tady tak sedíš, proč si taky nekoupíš prut a nechytáš?”
„A proč?”
„Proč?” trochu ironicky opakuje podnikatel. „Chytneš dvě ryby, jednu sníš, druhou prodáš a za týden můžeš koupit další prut...”
„A proč?”
„Proč? Protože chytneš dvakrát tolik ryb, prodáš je, koupíš bárku a sítě a nachytáš stokrát tolik ryb!” durdí se podnikatel a kroutí hlavou, jak tenhle Drago vůbec nechápe podstatu podnikání.
„A proč?”
„Proč? Proč? Kristepane, to snad není možné. Protože si vyděláš na motorový člun, najmeš lidi, kteří za tebe budou lovit ryby, budou na tebe makat a ty si pak klidně sedneš u moře a budeš si jen tak čumět do vody!”
„A co si myslíš, že tady dělám?”

Chlap stojí v supermarketu ve frontě u pokladny, když si všimne, že na něj opodál mává blondýna a mile se usmívá. Docela se diví, že zrovna k němu by se hlásila taková kočka. Přesto jde k ní a aniž by tušil, kam ji zařadit, říká: „Omlouvám se, ale my dva se známe?”
Ona na to: „Možná se pletu, ale myslela jsem, že vy nejspíš budete otec jednoho z mých dětí...”
Chlap okamžitě začne pátrat v paměti a vzpomene si na jediný úlet, kdy byl v životě nevěrný.
„Sakra,” říká, „to jste fakt vy? Ta striptérka z mé pánské jízdy den před tím, než jsem se oženil? Ta, kterou jsem ošukal na kulečníkovým stole, zatímco mě vožralej kámoš šlehal po zadku mokrou natí z řapíkatýho celeru?”
„Ne,” odpoví žena, „já jsem třídní vašeho syna...”

Vejde pán do realitní kanceláře a koktá: „J-j-já b-bych si chtěl ko-koupit dům, co máte?”
„Pane, jak na vás koukám, tak pro vás asi nic,” zhodnotí ho úředník.
Koktavec se nenechá odradit a ukáže na jeden obrázek v katalogu: „A co t-tenhle?”
„Ten je za šest milionů,” oznamuje úředník. „Na ten určitě nemáte.”
Zákazník ukazuje dál: „A ten-hle?”
Úředník vrtí hlavou a povídá: „Ten je za deset milionů.”
Pán ukáže na největší obrázek a praví: „J-já si vezmu t-tenhle.”
„Ale pane, ten stojí dvacet milionů!” upozorňuje ho úředník. „Máte na něj?”
Pán hrdě oznamuje: „J-já m-mám še-šedesát milionů!”
„A kde jste je vzal?” diví se úředník.
Zákazník na to: „Vy-vy-vyhrál jsem je!”
Úředník si hvízdne: „Fíha! Já vyhrát šedesát milionů, tak mě klepne pepka!”
Pán vykoktá: „M-m-mě to-o jenom lí-í-zlo.”

Zákazník faxuje: „S dodávkou zboží jsem spokojen, dodejte ještě 25 tisíc kusů.”
Výrobce faxuje: „Zboží připraveno k expedici, odešleme okamžitě po zaplacení předchozí dodávky.”
Zákazník faxuje: „Stornujte objednávku, tak dlouho čekat nemohu!”

Po třech hodinách strávených ve frontě na finančním úřadě a jednáním s otrávenými mizerně placenými úředníky, se vytočený chlápek vydal do supermarketu koupit synkovi baseballovou pálku. U pultu se ho prodavačka ptá: „Budete platit kartou nebo hotově?”
Chlápek naštvaně vyhrkne: „Hotově!”
Pak si uvědomí, že ta prodavačka si takové chování nezaslouží a vysvětluje: „Promiňte, strávil jsem dopoledne na finančním úřadě...”
„Nic se nestalo. Chcete tu pálku zabalit, nebo se tam ještě vracíte?”

Malá holčička se ráno probudí a přijde do kuchyně. A tam uvidí nahého chlapa. Ptá se: „Vy jste náš nový Baby Sitter?”
On se zarazí a odpoví: „Ne, já jsem váš nový Motherfucker.”

Přijde pán do obchodu a ptá se: „Za kolik máte panenku Barbie?”
„Kterou máte namysli? Máme Barbie jede na dovolenou za 500 Kč, Barbie uklízí za 550 Kč, Barbie v koupelně za 600 Kč a Rozvedenou Barbie za 4500 Kč.”
To muže zarazí a ptá se: „Proč je Rozvedená Barbie tak drahá?”
Prodavačka poskytne zasvěcenou odpověď: „Protože k Rozvedené Barbie patří Kenův dům, Kenovo auto, Kenův bazén...”

K Novákům přijde prodavač vysavačů. Na zem vysype spoustu odpadků a říká: „Všechno, co ten vysavač nevysaje, sním.”
„Tak to vám přeji dobrou chuť, od včerejška nám nejde proud.”

Slyšeli jste o té ženě, která se třikrát po sobě vdala za zaměstnance Microsoftu a přesto zemřela jako panna?
No, ten první byl ve výcvikovém oddělení a pořád ji učil, jak si to udělat sama. Druhý byl v prodeji a pořád jí říkal, jak dobré to bude. Třetí byl v technické podpoře a pořád sliboval, že to půjde za pár minut.

Technik, obchodník a programátor spolu jedou autem, když autu náhle přestane běžet motor a zastaví. Technik navrhuje: „Co kdybychom zkusili otevřít kapotu a podívali se na to, kde je závada?”
Obchodník navrhuje: „Co kdybychom zkusili jít každý jiným směrem, najít telefon a zavolat autoservis.”
Programátor navrhuje: „Co kdybychom zkusili vystoupit a nastoupit?”

Vsadí se v hospodě na srazu myslivců jeden z nich se všema o flašku vodky, že když mu zavážou oči, tak poslepu sáhne na kůži a řekne, kdy bylo zvíře střeleno a jaká je jeho cena. Tak mu je zavážou, dají mu do ruky kůži a on řekne: „Srna střelená loni, cena je 2 500 korun.”
Tak vypije celou flašku, ráno se probudí z opice a vidí, že jeho manželka brečí: „Že jsi přišel ve tři ráno, to bych ti prominula, ale že jsi mě celou noc osahával a křičel: Krtek za 3,50 - to ti nikdy neodpustím!”

Ve škole se učitelka ptá na zaměstnání rodičů.
Anička: „Moje maminka je prostitutka, takže žijeme v dostatku.”
František: „Můj tatínek pracuje na finančním úřadě, takže i my žijeme v dostatku.”
Pepíček: „Můj tatínek je živnostníkem. A kdyby nebyli lidé jako Aniččina maminka a Frantíkův táta, taky bychom žili v dostatku.”

Sejdou se dva chlapi na záchodě u mušlí. První se závistivě dívá na toho druhého. Ten druhý se ho zeptá: „Chceš mít taky tak velkýho ptáka?”
První přikývne.
„Tak běž za město k prvnímu dubu u cesty vlevo, tam je žabička, tý se zeptáš, jestli tě chce za muže, ona řekne, že ne a hned budeš mít o pět čísel delšího.”
Tak chlap běží za město k prvnímu dubu. Najde tam žabičku.
„Žabičko, vezmeš si mě?”
„Ne,” odpoví žába.
Chlap utíká domů a tam žasne. Má ho o pět centimetrů většího. Druhej den tam jde teda znova.
„Žabičko, vezmeš si mě?”
„Ne,” odpoví žába.
A zase mu o pět centimetrů vyroste. Chlap jásá: „Ještě pět a bude ze mě správnej kanec.”
Tak jde zase k dubu a ptá se: „Žabičko, vezmeš si mě?”
A žába odpoví: „Kurva, jsi snad hluchej? Ne, ne, ne, ne, ne a ještě jednou NE!”

Pepíček ve škole dává paní učitelce hádanku.
Schválně, paní učitelko, jestli uhodnete, co to je:
"Je to pro vás a strká se to do vás."
"No, Pepíčku!!! Takový sprosťárny!"
"Ale paní učitelko, to jsou přeci květiny. Jsou pro Vás a strkají se do váz."
Učitelka o přestávce hned vypráví kolegyni:
"Hele, mám super hádanku. Hádej, co to je, je to pro tebe a strká se to do tebe."
Jde okolo Pepíček a říká:
"Paní učitelko, VYKAT, VYKAT, jinak je to penis.."