Nejlepší vtipy – strana 19

"Chlapečku, jak se jmenuješ?"
"Honzík."
"A čím chceš být?"
"Nevím."
"A ty chlapečku, jak se jmenuješ?"
"Nevím."
"A čím chceš být?"
"Policajtem!"

V knihovně se mladá žena ptá knihovnice:
"Mohla bych dostat tu knihu o manželském štěstí?"
"Jistě, račte do oddělení pohádek!"

Pana Jandu kousl komár. Chytil ho a hned ho zase pustil.
"Proč jste ho pustil?" diví se pan Musil.
"Jak bych ho teď mohl zabít, když mu v žilách proudí moje krev?!"

Jede chlap metrem v hrozné tlačenici, před ním stojí žena.
V tom ten chlap povídá:
„Promiňte paní, to není to, co si myslíte. Já mám malou vejplatu a dostávám to v mincích zabalený do válečku. A ten jsem si dal před cestou do kapsy.“
V další stanici se na muže obrátí ta žena a prohlásí:
„Vážený pane, to, že máte malou vejplatu, vám věřím. Že ji dostáváte v mincích, vám taky věřím. Ale to, že vám mezi Václavákem a Karlovým náměstím přidali, to vám tedy nežeru!“

Policajt zve kolegu:
"Pojď k nám domů, ukážu ti, jak mám hloupýho syna."
Přijdou domů a otec říká synovi:
"Pepíku, běž se podívat na stanici, jestli tam ještě nejsem!"
Syn se hned oblékne a jde na stanici. Druhý policajt na to kouká a říká: "Máš pravdu, je úplně blbej. Mohl si to ověřit telefonem!"

Policie pátrá po černých výrobnách alkoholu, a přijde k Jaroslavovi: "Jaroslave, ty pálíš!"
"Nepálím."
"Ale máš přístroj!"
"No, to mám."
"Tak zaplatíš pokutu deset tisíc korun."
Jaroslav na stůl položí deset tisíc a vedle dalších deset tisíc. "Za co je těch druhých deset tisíc?" ptá se policajt.
"Za znásilnění."
"Tys někoho znásilnil?"
"Ne, ale mám přístroj."

Malého Pepíka poslali rodiče s balíkem na poštu. Slečna u okénka se podívala na průvodku vypsanou tužkou, vrátila mu ji a stroze řekla: "Perem!"
Pepík se tedy s balíkem vrátil domů a otráveně povídá:
"Dnes balíky neberou. Perou!"

Farář a řidič autobusu se sejdou před nebeskou bránou. Svatý Petr vpustí nejprve řidiče a duchovní se ptá:
"Proč mám já, sluha boží, čekat?"
Svatý Petr odpoví:
"Když jsi ty kázal v kostele, tak všichni spali, ale když tenhle řídil autobus, tak se všichni modlili..."

Policajt dostane poprvé v životě do ruky baterku. Druhý den přijde do práce a je celý nešťastný.
"Mám problém, veliteli, když baterku zapnu, světlo je tam, ale když ji vypnu, tak zmizí. Celou jsem ji rozebral - a to světlo tam prostě nebylo!"
Velitel: "No, tak na to se musím podívat! Vezmu si ji domů."
Druhý den přijde šéf vysmátý do práce: "Všechno jsem zjistil a vypátral! Nejdříve jsem vyhnal z bytu ženu a děti a zatáhnul závěsy, aby byla úplná tma. Pak jsem tu baterku zapnul a světlo z ní šlo ven. Takže jsem jí zase rychle vypnul a začal jsem to světlo hledat po celém bytě. A víš, kam se to zatracený světlo schovalo? Do ledničky!"

Uloví stará bába zlatou rybku.
"Když mě pustíš, splním ti tři přání."
"Chci být zase mladá a krásná."
Ryba mávne ploutví a stane se.
"Teď, kdyby se má chatrč proměnila v krásný zámek."
Ryba zase mávne ploutví a stane se.
"A kdyby se můj kocourek proměnil v krásného prince."
Ryba mávne ploutví, kocourek se promění v krásného prince a praví: "Doufám, že aspoň teď tě bude mrzet, žes mě nechala vykastrovat!"

Zazvoní návštěva u dveří, přijde otevřít chlapeček. Pán se ptá:
"Je tatínek doma?"
"Není."
"A kdy se vrátí?"
"Když se bude dobře chovat, tak za deset let."

Víte, co se stane z manželky po 20-ti letech?

Tlustý kamarád.

Dvě kamarádky si povídají.
Bruneta říká:
"To bylo hrozný, jak včera vypnuli ten proud. Já strávila dvě hodiny ve výtahu!"
A blondýna na to:
"To nic není, já jsem strávila dvě hodiny na jezdících schodech."

Co uděláte, když po vás blondýna hodí granát?
Vytáhnete pojistku a hodíte ho zpátky!

Ptá se malá myška maminky, co je to jed na myši.
Maminka ji poučí:
"Víš, to je něco jako kočka v prášku."

Potká takhle jednou slon nahého muže a začne se strašně smát. Směje se, až mu tečou slzy, vůbec není k utišení. Když se konečně dost nasměje, zeptá se muže:
"Prosím tě, jak se s TÍMHLE můžeš vůbec nažrat?"

"My to, co zapíšeme do jednoho počítače, nevidíme ve druhým."
"A máte je zapojený v síti?"
"Ano, máme."
"V jaké?"
"No normálně, dvě stě dvacet."

Stojí manželka před zrcadlem, s obdivem se prohlíží, nalíčí se a řekne manželovi:
"Že nevypadám na pětatřicet?"
"Ne, drahá, už dávno ne."

Šéf k podřízenému:
"Ze dřeva určitě nejste, dřevo přece pracuje!"

Jdou dvě okurky a jedna povídá té druhé:
"Je mi nějak zle."
A ta druhá povídá: "No jo, jsi nějaká zelená!"