Nejlepší vtipy – strana 2

1. Moje matka mě naučila ocenit OCENIT ODVEDENOU PRÁCI
"Jestli se hodláte zabít, udělejte to laskavě venku, právě jsem uklidila!"
2. Moje matka mě naučila NÁBOŽENSTVÍ
"Modli se, aby to z toho koberce šlo dolů!"
3. Moje matka mě naučila LOGICE
"Proč? Protože jsem to řekla!"
4. Moje matka mě naučila PŘEDVÍDAVOSTI
"Ujisti se, že máš čisté prádlo, kdyby se stala nějaká nehoda."
5. Moje matka mě naučila IRONII
"Ještě chvíli breč a já ti k tomu dám pádný důvod!"
6. Moje matka mě naučila, že NIC NENÍ NEMOŽNÉ
"Zavři pusu a sněz tu polívku!"
7. Moje matka mě naučila OHEBNOSTI
"Podívej se na tu špínu, co máš na zádech!"
8. Moje matka mě naučila VYTRVALOSTI
"Nevstaneš od stolu, dokud nesníš všechen ten špenát!"
9. Moje matka mě naučila, že ŽIVOT JE POMÍJIVÝ
"Přivedla jsem tě na tenhle svět a můžu tě z něj zase rychle sprovodit!"
10. Moje matka mě naučila ZÁVISTI
"Na světě jsou miliony dětí, které nemají tak úžasné rodiče, jako ty!"

Přijede David Copperfield na hranice a tam ho kontrolují celníci.
Jeden z nich se ho zeptá:
" A nemohl byste nám předvést nějaké kouzlo?"
"Ale ovšem, že mohl."
Copperfield mávne rukama nad šálkem kávy a najednou celý šálek i s lžičkou a podšálkem zmizí.
Celníci na to koukají a jeden z nich říká:
"A to je všechno?"
"Ano."
"Tak hele, teď koukej ty. "Vidíš, tam venku ty tři kamióny plný lihu?"
"Vidím."
Celník vezme do ruky razítko, třikrát ho orazí do papírů a povídá:
"Tak a teď je v nich hrášek!"

Ptá se novopečený soudce staršího kolegy:
„Mám tu chlapa, co byl dopaden, jak načerno pálí slivovici, kolik mu mám dát?”
„Rozhodně ne víc, jak stovku za litr!”

Nový nájemník v domě. Na konci chodby jsou otevřené dveře, tak do nich nahlédne a vidí ženu, jak se drží za prsa a skáče ze stolu na zem. Vedle stolu sedí chlap na nočníku a drží deštník. Nový nájemník jde k výtahu, potká domovníka a ptá se ho: „Ty lidi tam vzadu..., nemám zavolat doktora?”
A domovník na to: „Ti jsou hluchoněmí. Ona mu říká, ať skočí pro mléko, a on, že tam prší a že se na to může vys*at.”

A teď mě vyfoť na té skále.
Zprava dobrý!
Zmlátíme ho, vždyť je sám.
Neboj, není nabitá.
Hoď mi sem to kladivo!
Divné, cítím plyn, rozsviť!
Pejsku, pojď sem!
Od čeho je tenhle drát?
Brzdy jsou hotové, jdu je vyzkoušet.
Mohla byste mi přidat té vynikající houbové omáčky?
Tady je silný led, to přejdeme.
Neboj, ty bobule jsou jedlý.
Hele, stopař, vezmem ho.

Synek z vesnice studuje v Praze na univerzitě a dojdou mu peníze. Přemýšlí, jak by je získal a tak zatelefonuje domů:
"Táto, představ si, u nás na škole otevírají kurs pro psy, kde je učí mluvit!"
"Nekecej. A co to obnáší?" diví se otec.
"No pošli Alíka a 15 tisíc a já ho nechám zapsat," kuje železo syn.
Prachy dorazily a mladý je zas na pár měsíců v pohodě. Jenomže po čase dojdou prachy a nezbývá, než tátovi volat znovu:
"Alík? Ten mele páté přes deváté, to už se nedá poslouchat," vypráví zvědavému otci, "ale představ si tati, že u nás na fakultě otevírají kurs, kde učí psy číst!"
"Tož když už Alík mluví, tak ať umí i číst!" furiantsky na to otec.
"Výborně tati, pošli 25 táců a já Alíka přihlásím," uzavírá syn.
Na konci školního roku mladému nezbývá, než odjet domů. Ale co teď? Tak psa zastřelí.
Doma se táta hned ptá: "Tak, kde máš Alíka?"
"Ale táto, představ si. Dneska ráno si u snídaně čteme noviny a já říkám Alíkovi: "Tak dneska jedem domů."
On složí noviny a říká: "To jsem zvědavej, jestli mě zas táta vezme s sebou, až půjde do lesa š*kat Skálovou."
Táta zrudne a skočí klukovi do řeči: "Doufám, žes ho zastřelil, hajzla prolhanýho!"
"Si piš, tati."

Dotaz uživatelky:
Dobrý den,
když chci zkopírovat film na disketu, tak když dám "vložit", objeví se mi hláška, že na disku A není dostatek místa. Potom dám "vložit zástupce" a to se už film na disketu vejde. Problém však nastane, když ho chci spustit na jiném PC, protože se mi objeví hláška "zástupce nebyl nalezen", přitom v mém počítači ten film z diskety normálně spustím. Co s tím můžu dělat?

Odpověď z hotline:
Vážená uživatelko,
do své kabelky nenacpete svůj kožich. Lístek s tím, že kožich máte ve skříni, se Vám však do kabelky vejde. Takže pokud jste doma a přečtete si na lístku z kabelky, že kožich máte ve skříni, tak ho tam také najdete. Horší to je, pokud jste u přítelkyně. Vytáhnete lístek z kabelky a přečtete si, že ve skříni máte kožich. Ve skříni u přítelkyně můžete hledat jak chcete, ale svůj kožich tam určitě nenajdete.

Ještě nápověda:
kabelka = disketa
kožich = film
lístek = zástupce
skříň = počítač
mol ve skříni = počítačový virus
soused ve skříni = hacker
manžel vracející se ze služební cesty a dobývající se do skříně = BSA (Business Software Alliance)

Blondýnka řídí auto a stěžuje si vedle sedícímu manželovi:
"Sleduješ ty neukázněné chodce? Pořád se mi pletou do cesty!"
"Nic si z toho nedělej, uklidni se a hlavně sjeď z toho chodníku!"

Žena je s manželem po 20. letém manželství v manželské poradně. Stěžuje si na osamělost, nepochopení, nedostatek lásky, sexu atd. Prostě mele, mele a mele. Terapeut po nějaké době vstane, obejde stůl, požádá ženu, aby se postavila a vášnivě ji políbí. Žena si pak pomalu, jako v transu mlčky sedne zpátky do křesla. Manžel to jen pozoruje, ani nedutá.
Terapeut říká manželovi:" Tohle vaše žena potřebuje alespoň třikrát do týdne. Mohl byste to pro ni udělat?"
Manžel se na chvíli zamyslí a povídá:" Můžu ji sem vozit pondělky a středy, ale v pátek nemůžu, to chodím na ryby."

Sex v úzké posteli pro jednoho už nepřichází v úvahu.
V ledničce máte víc jídla než chlastu.
Šest hodin ráno už není doba na chození do postele, ale naopak na vstávání.
Vaši oblíbenou písničku už hrají jen ve výtahu.
V televizi vás zajímá hlavně předpověď počasí.
Vaši kamarádi se už žení a rozvádějí, místo toho, aby si někoho narazili anebo ho nechali plavat.
Vaše dovolená se smrskla ze sto třiceti dní na čtrnáct.
Nevystačíte si už s džíny a svetrem, když se chcete hezky obléci.
Jste to vy, kdo volá policii, protože ti zatracení spratci odvedle odmítají ztlumit hudbu.
Starší příbuzní už vykládají ve vaší přítomnosti sprosté vtipy.
Nevíte, v kolik zavírá místní diskotéka.
Platíte míň za pojištění auta, zato na půjčku na auto splácíte stále víc.
Když spíte na gauči, jste ráno celí rozlámaní.
Svého psa krmíte podle zásad zdravé výživy, a ne zbytky od McDonalda.
Odpoledne si už nedáváte šlofíka.
Večeře a potom kino už pro vás nejsou začátek rande, ale celé rande.
Půlka smaženého kuřete ve tři ráno vám neuklidní žaludek, ale naopak vyvolá žlučníkový záchvat.
Do lékárny už nechodíte pro kondomy a testy na těhotenství, ale pro prášky na bolení hlavy a žaludku.
Láhev vína za třicet korun už nepovažujete za fajnové pití.
I když to tak nebývalo, najednou snídáte ráno.
Místo věty: "Už nikdy nebudu tak strašně moc pít,"
říkáte: "Už nemůžu pít, tak jako dřív".
Devadesát procent času, který strávíte u počítače, je skutečná práce.
Za oknem máte několik květináčů s květinami, ale žádná z nich se nedá kouřit.
Nepijete doma ještě před odchodem do hospody jen proto,
abyste ušetřili.
Se zakaboněnou tváří čtete celý seznam a marně hledáte bod, který se na vás nevztahuje..

Ambiciózní manažer se po dlouhé době rozhodl jet na dovolenou na Karibské ostrovy.
Během plavby přišel hurikán a celou loď smetl do moře, jen on jediný se zachránil a ocitl se sám na opuštěném ostrově.
Čtyři měsíce jedl jen kokosové ořechy a spal na pláži a žádostivě se díval na moře, kdy se objeví nějaká loď.
Jednoho dne zpozoroval, jak se po ostrovní říčce blíží malý člun s nádhernou ženou.
"Kdo jsi? Jak jsi se sem dostala?"
"Byla jsem na té samé lodi jako ty a ztroskotala jsem na opačné části ostrova.
"No to si měla štěstí, že se ti zachránil člun."
"Nezachránil, ten jsem si vyrobila."
"Prosím?"
"No, vždyť je tu všude okolo bambus a třtina..."
"Ale kde jsi vzala nářadí?!"
"Z kamenů jsem si vyrobila nástroje a použila jsem je i na stavbu chatky."
"A ty spíš kde?"
"Celé 4 měsíce na pláži," zahanbeně přiznal manažer.
"Tak pojď ke mně na návštěvu..."
Doplaví se k její chatce a žena říká: "V prvním patře máš holicí strojek a i sprchu..."
Manažer je úplne hotový, už se na nic neptá, vyběhne do patra a tam je holicí strojek z nabroušené kosti nějakého zvířete a říká si:
"Tato žena je neuvěřitelná. Co bude dál?"
Sejde dolů a tam už ho čeká žena, v ruce láhev vína, na sobě jen nějaký ten fíkový list...
Přitulí se k němu a říká: "Jsme už tak dlouho pryč od domova... a celý ten čas jsi byl tak sám.
Jsem si jistá, že je něco, co bys právě teď chtěl dělat...něco, co jsi nedělal už dlouhé měsíce..."
Manažer nevěří vlastním uším a povídá: "Chceš mi říct, že si odsud můžu zkontrolovat e-maily?"

Chlapa bolí loket a chce jít k doktorovi.
Kamarád mu říká:
“Neblbni, u nás na fakultě teď testujeme super počítač, ten ti za 50,- Kč udělá diagnózu i navrhne léčbu, stačí trocha moče.“
Chlap to zkusí a z počítače vypadne lístek:
“Máte tenisový loket. Dávejte si Priesnitz obklady přes noc, přes den natírejte Olfenovou mastí, berte Brufen a šetřete to 3 týdny!“
Chlápek je spokojenej, ale hned ho napadne, jestli to není nějaký podvod a jestli by ten počítač neoblbnul. Rozhodne se, že ho ještě otestuje. Doma nalije do lahvičky vodu z vodovodu, přidá kus slin od psa, moč od dcery a od manželky, a nakonec i svoje sperma. Všechno smíchá a vzorek hodí do počítače. Ten dlouho bzučí, cvaká, pak z něj vyjede kus papíru a na něm je napsáno:
“Voda ve vaší domácnosti je příliš tvrdá, pořiďte si katexový filtr. Váš pes má blechy, umyjte ho šampónem Autin. Vaše dcera bere kokain, dejte ji na terapii. Vaše manželka je těhotná. Jsou to jednovaječná dvojčata, obě holky. Nejsou Vaše. Pořiďte si právníka. A jestli nepřestanete masturbovat, tak se Vám ten tenisovej loket nikdy nezahojí!“

Muž se dostane do letadla a zjistí, že byl posazen vedle roztomilé blondýnky. Okamžitě se k ní otočí a udělá "první krok".
"Víte", říká, "slyšel jsem, že let lépe utíká, pokud se dáte do hovoru se společným pasažérem. Pojďme si tedy povídat."
Blondýna, která si zrovna otevřela knihu, ji pomalu zavře a řekne muži:
"O čem byste se chtěl bavit?"
"Hmm, nevím," řekne muž. "Což takhle nukleární energie?"
"OK," řekne blondýna.
"To by mohlo být zajímavé téma. Ale nejdříve mi dovolte se na něco zeptat jako první. Kůň, kráva i jelen jedí to samé - trávu. Nicméně jelen vyloučí malé kuličky, kráva placatou koblihu a kůň vdolek ze suchých hoven. Proč si myslíte, že to tak je?"
Muž je ohromen. Až nakonec odpoví:
"Nemám nejmenší tušení."
"Tak mi řekněte," odvětí blondýna, "jak je možné, že se cítíte kvalifikovaným pro diskusi o nukleární energii, když neznáte ani hovno?"

Soudce: „To je velmi brutální čin. Pokud chcete, aby vám byl trest poněkud zmírněn, musíte nám
vysvětlit motiv svého činu.“
Obžalovaný muž: „Když ona byla tak omezená, že jsem ji prostě musel zabít.“
Soudce: „Vždyť to, co nám teď říkáte, váš čin ještě přitěžuje. Jestli nechcete, aby vás přísedící už
napřed odsoudili, pak nám předložte alespoň jedno polehčující vysvětlení.“
Nato se obžalovaný muž rozhovořil:
„Bydlíme ve 13. poschodí jednoho vysokého domu. V prvním poschodí žije rodina hotelového
portýra, která má dvě děti, které ale zůstaly od přírody neobyčejně malé, 12 letý měří 80 cm a
19 letý pouze 90 cm.
Jednoho dne jsem přišel domů a moje žena říká: „V rodině našeho portýra je něco špatně. Ty
jejich děti jsou praví pyrenejové.“
Já říkám: „Ne, ty myslíš, že jsou pygmejové.“
„Ne,“ říká moje žena „pigmej je látka, kterou má člověk pod kůží a tvoří se z ní pihy.“
Já říkám: „To je pigment.“
„Ne,“ říká moje žena „pigment je to, na co psali staří Římané.“
Já říkám: „To je pergamen!“
„Ne,“ říká moje žena „pergamen je, když básník začne něco psát, a pak to nedokončí...“
„Pane soudce, musíte ocenit, že jsem se ovládl, zamlčel slovo fragment, sedl si odevzdaně do
křesla a začal číst noviny.
Náhle však ke mně přišla žena s větou, po níž jsem usoudil, že je zralá pro blázinec... Tedy - moje
žena.“
„Miláčku, koukni se, co zde stojí.“
Otevře knihu, ukáže na jedno místo v textu a říká: „Slunečník kabelky byl učitelkou pasáka 15.“
Vzal jsem knihu a stále ještě poklidně vysvětlil: „Ale miláčku, to je francouzská kniha a
francouzský text. Tady stojí: „La Marquise de Pompadour est la Maitresse de Louis XV.“
To znamená: „Markýza Pompadour byla milenkou Ludvíka XV.“
„Ne,“ říká moje žena „to musíš překládat doslovně: La Marquise = slunečník, Pompadour =
kabelka, la Maitresse = učitelka, Louis XV = pasák 15.
Já to musím vědět naprosto přesně, já jsem si přece objednala pro svou výuku francouzštiny
vynikajícího legionáře.“
Já říkám: „Ty myslíš lektora.“
„Ne,“ říká moje žena „lektor byl antický řecký hrdina.“
Já říkám: „To byl Hektor a ten byl z Tróje.“
„Ne,“ říká moje žena „Hektor je plošná míra.“
Já říkám: „To je hektar!“
„Ne,“ říká moje žena: „Hektar je nápoj bohů.“
Já říkám: „To je nektar.“
„Ne,“ říká moje žena „Nektar je řeka v jižním Německu.“
Já říkám: „To je Neckar.“
Moje žena: „Vždyť přece znáš tu krásnou písničku o Rýnu a Nektaru, kterou jsme nedávno
zpívali jako duo.“
Já říkám: „Tomu se říká duet.“
„Ne,“ říká moje žena „duet je, když mají dva muži souboj se šavlí.“
Já říkám: „To je duel.“
„Ne,“ říká moje žena „duel je díra v hoře, kterou projíždí vlak...“
A dál, pane soudce - dál jsem to již nevydržel. Vzal jsem kladivo a ženu jím umlátil.“
Nastala chvíle mlčení, po níž soudce vstal a vyřkl ortel:
„Osvobozen, já bych ji umlátil už u Hektora.“

Žena přijde ke knězi a říká:
"Otče, přicházím s problémem. Doma mám dva papoušky, samičky. A ty pořád opakují jednu a tutéž větu."
"Jakou větu, dcero?" táže se kněz.
"No, říkají: Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?"
"To je ale obscénní," vykřikne zhrozeně kněz. Pak se zamyslí a povídá: "Možná, že bych věděl o něčem, co by váš problém mohlo vyřešit. Doma mám také dva papoušky, samečky, které jsem naučil modlit se a číst bibli. Přineste své papoušky ke mně domů, dáme je do klece k Johanovi a Josefovi a ti naučí ty vaše dvě nezbednice zbožnosti a modlitbám. Pak jistě přestanou opakovat tuto frázi."
"Děkuji mnohokrát, otče, Bůh vám to zaplať. Tohle by skutečně mohlo pomoci," odpoví žena.
Příští den přinese své dvě papoušice ke knězi domů. Když vstoupí do bytu, skutečně uvidí v kleci dva papoušky, kteří drží růženec a modlí se. Žena s nadšením přistoupí ke kleci a vpustí do ní své dvě papoušice.
Po několika vteřinách se z klece ozve: "Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?"
Místností se rozhostí napjaté ticho. Pak se jeden šokovaný papoušek podívá na druhého a povídá: "Odlož růženec Pepo, naše modlitby byly vyslyšeny!!!"

V pražské škole se pražská učitelka ptá pražských žáčků:
"Děti, kterému fotbalovému mužstvu fandíte?"
Zvedne se Anička: "Spartě."
Zvedně se Frantík: "Spartě."
Nakonec se zvedne Pepíček a povídá: "Já fandím Baníku."
Učitelka se díví a zeptá se, proč zrovna Baníku.
Pepíček povídá: " Z Ostravy pochází moje maminka.
Do Ostravy se za ní přistěhoval tatínek, když se vzali, narodil jsem se tam a navíc moji rodiče oba fandí Baníku."
Učitelka mírně napruzelým tónem povídá:
"Takže ty se opičíš po rodičích, co? To mi tedy řekni, co bys dělal, kdyby tvoje máma byla dementní a tvůj otec homosexuál?"
A Pepíček odpoví: "Tak to bych nejspíš fandil Spartě."

Přijde nová učitelka zeměpisu do školy. Otevře dveře do třídy, postaví se před žáky a začne:
"Děti chtěla bych Vám říct..."
Ale děti po paní učitelce začnou házet papírky a křičet ,aby
vypadla. Celá uplakaná vyběhne ven a utíká za ředitelem.
Ředitel povídá: "Paní učitelko, já Vás chápu, ale jak to učil
Komenský? Děti je třeba zaujmout a potom začít vykládat. Tak se pojďte podívat."
Ředitel rozkopne dveře do třídy: "Nazdar parchanti."
"Ahoj řediteli!"
"Dokážete vy polointeligentní hovada natáhnout prezervativ na glóbus?"
"A co je to glóbus?"
"Právě to vám teď vysvětlí vaše nová učitelka zeměpisu."

Byl jsem velmi šťastný člověk. Má báječná přítelkyně a já jsme byli spolu více než tři roky, a tak jsme se rozhodli se vzít. Jen jedna malá věc mi vadila, byla to její překrásná mladší sestra. Mé budoucí švagrové bylo dvaadvacet, měla na sobě velmi těsnou minisukni, a určitě byla bez podprsenky. Často se ke mě skláněla, když byla u mě, a tak jsem měl více než příjemný pohled na její intimní části těla. To muselo být úmyslné. Nikdy to nedělala, když byla u někoho jiného. Jeden den tato sestřička volala a požádala mě, abych jí pomohl zkontrolovat svatební pozvánky. Byla sama, když jsem přijel. Zašeptala mi že po mě touží a tyto pocity že nedokázala překonat. Navrhla mi, abych se s ní miloval, jen jednou předtím, než se ožením zaváži svůj život s její sestrou. No, byl jsem celkem v šoku, a nemohl říct ani slovo. Řekla: "Jdu nahoru do mého pokoje, a chceš-li poslední divoký úlet, přijď a vem si mě." Byl jsem ohromen, zmrazen a v šoku jsem sledoval, jak odchází po schodech. Když se dostala nahoru, stáhla si kalhotky a hodila je po schodech dolů na mě. Stál jsem tam na okamžik, pak jsem se otočil a šel přímo k hlavnímu vchodu. Otevřel jsem dveře a šel rovnou ke svému autu. A hle, celé mé budoucí příbuzenstvo stálo venku a všichni tleskali! Se slzami v očích, mě můj tchán objal a řekl: "Jsme velmi rádi, že jste prošel naším malým testem...Nemohli jsme si přát lepšího člověka pro naši dceru. Vítejte do rodiny!" A poučení z tohoto příběhu je: Vždy si nechávejte kondomy v autě!

98letá stařenka na smrtelné posteli říká svému 99letému manželovi:
"Můj drahý, teď, když jsou mé dny sečteny, chtěla bych Ti něco říct. Ale nejprve jdi do stodoly, kde pod třetím sloupem vpravo najdeš dvě krabice. Přines je sem, prosím."
Manžel to udělá a když je u smrtelné postele své ženy
otevře, najde v první 3 vajíčka a v té druhé 300.000,- EUR.
Celý udivený se ptá: "Co znamenají ta vajíčka?"
Manželka mu odpoví : "Za celých 79 let, co jsme manželé,
jsem pokaždé, když jsem s tebou nedosáhla orgasmu, dala do krabičky vajíčko."
Manžel se začervenal pýchou, že po celou dobu tak
dlouhého manželství ženu neuspokojil jen ve třech případech a ptá se na druhou krabičku s EURy.
"Víš," povídá manželka "vždycky, když tam těch vajec bylo
12, šla jsem je prodat na trh."

Zvířátka v lese se dohodla, že si postaví sídliště. Vyšlou do města mazanou lišku, aby tedy sehnala potřebná povolení. Přešel den, dva, tři, týden a liška nikde. Po čtrnácti dnech se vrátí se staženým ocasem a celá zničená povídá: "35 povolení jsem sehnala, ale to 36., nejdůležitější se sehnat nepovedlo." Poté zvířátka vyšlou medvěda. Není sice nejchytřejší, ale je nejsilnější, takže by mohl ledacos zařídit, řekla si. Přešel jeden den, dva, týden a medvěd nikde. Po měsíci se vrátí vyhublý, vystresovaný a říká:
"35 povolení mám, to 36., to prostě sehnat nejde." V tom se přihlásí vůl, že by to zkusil ve městě vyřídit. Zvířátka se pousmějí a praví: "Ty vole? Když to nezařídila mazaná
liška, ani silný medvěd, ty tam nemůžeš uspět!" Ale vůl se nedal odradit a vyrazil do města. Za tři dny zvířátka po ránu vzbudil velký rambajs. Vstanou a vidí v dálce vola, jak si
to maže k lesu, za zády bagry, jeřáby a náklaďáky s pískem. Zvířátka se radují a diví zároveň, ptají se: "Vole, jak jsi to dokázal?" "Jednoduše," povídá vůl, "přijdu na
úřad - otevřu první dveře - spolužák! Otevřu druhé dveře - spolužák! Otevřu třetí dveře - spolužák..."