Dřevorubec potkal v lese odpornou čarodějnici a hrbem, obličej samá bradavice a na rameni měla vránu. "Pokud uhádneš, jaké zvíře mi sedí na rameni, vyspím se s tebou panáčku."
Vyděšený lesní dělník chvíli přemýšlí a pak hlesne: "Mamut."
"Není to úplně přesné, ale toho mamuta ti uznám."
Maruška jde ke dvanácti měsíčkům pro jahody.
"Dobře Maruško, dáme ti je, ale nás všech devět tě přefiknem.."
"Jak to, vždyť je vás dvanáct?"
"To ano, ale červen, červenec a srpen jsou teplý."
Bylo nebylo, mocný japonský císař potřeboval nového vrchního samuraje. Nechal to rozhlásit po celém známém světě, že uspořádá klání, při kterém si šéfsamuraje hodlá vybrat. Rok se sešel s rokem, ale měl pouze tři zájemce. Japonce, Číňana a Žida. Pozval je tedy do paláce a požádal, aby předvedli své dovednosti.
Japonský samuraj otevřel krabičku, z ní vylétl čmelák a - fik! zasvištěl samurajův meč a čmelák vejpůl padl k zemi.
Číňan též vytáhl krabičku, a z ní vylétla moucha. Fik! Moucha mrtva spadla na zem. Císař byl nadšen.
Žid vytáhl krabičku a z ní vylétl komár. Fik! zasvištěl meč a komár rychle vylétl z okna. "Co to má znamenat?" divil se císař.
Židovský samuraj se jen nepatrně usmál a skromně pravil: "Obřezat neznamená zabít."
Potkají se dva upíři před nemocnicí: "Tak co, zase se jdeš rozšopnout na transfúzku?"
"Ale kdepak, dnes mi není nějak dobře. Vezmu si jen pár použitých obvazů, udělám si čaj a půjdu si lehnout."
Princ ke královi: „Pane králi, splnil jsem své slovo, zde v pytli jsou tři dračí hlavy.”
„Děkuji princi, i já plním slovo své. Zde v pytli je ruka a srdce princezny!”
Rumcajs zastaví u lesa Řáholce kočár, vytáhne bouchačku a nařídí pánovi v kočáru, aby si to udělal rukou. Ten se chvíli zdráhá, ale taková loupežnická bambitka byla na něj silný argument, a tak poslechl. Udělal si to jednou, dvakrát, třikrát, a pak povídá: „Já už teď vážně nemůžu! “
Rumcajs se ještě pro jistotu zeptal: „Vážně nemůžeš? “ „Ne, opravdu! “ Rumcajs se tedy otočí k lesu Řáholci a volá: „Manko, pojď už, tady ten hodný pán tě sveze do Jičína!“
Nad městem letí Superman a vidí na střeše Kočičí ženu. Leží na zádech, nohy od sebe a roztouženě vzdychá. Pomyslí si: "Když ji to super rychle udělám a super rychle odletím, tak si ničeho nevšimne a oba budem spokojení."
A tak jí to super rychle udělá a odletí.
Po chvilce Kočičí žena povídá: "Co to bylo, Neviditelný muži?"
"Nevím," odpoví Neviditelný muž, ale děsně mě z toho bolí prdel."