Přijde učitelka do třídy a dává dětem češtinářskou hádanku:
"Děti, kdo mi řekne takové zvíře, aby když do jeho názvu přidáme D,vznikl název části lidského těla?"
Děti si lámou hlavu, učitelka to již nevydrží a konstatuje:
"No přeci laň, děti, když přidáte D, je z toho dlaň."
Pepíček se vzadu nakloní ke spolužákovi a šeptá:
"Vidíš, já říkal, že to nebude kuna."
Pepíček chce stále od Ježíška nějaké dárky, až to maminku naštve a tak mu povidá:
"No, tak si sedni a napiš Ježíškovi, co vlastně chceš, a když mu slíbíš, že budeš hodný, tak ti to možná přinese".
Pepíček jde teda do svého pokojíku, vezme papír a tužku a začne psát:
Milý Ježíšku, slibuju ti, že budu celej příští rok hodnej, když mi přineseš...
Podívá se na to, a říká si, celej rok hodnej ? To bych se z toho zbláznil, slíbím půl roku... Jenže půl roku je taky dlouho... tři měsíce asi stačit nebudou... musím vymyslet něco jinýho.
Další den je neděle a protože maminka je ohromně pobožná, jdou na mši do kostela. Pepíček tam jen tak sedí, rozhlíží se kolem a dostane nápad. Na odchodu popadne sošku Panny Marie, strčí ji pod kabát a odnese si ji domů. Doma zavře sošku do skříně, sedne si ke stolu, a začne psát:
Milý Ježíšku, jestli chceš jestě někdy vidět svoji maminku...
Pepíček stojí před tabulí a řeší velice zapeklitý příklad.
Moc mu to nejde, přemýšlí a pak si plivne na ruku a sliny vetře do vlasů. Učitelce se to nezdá a ptá se ho:
"Proč si slintáš na hlavu?"
"Ale, včera jsem slyšel maminku, jak říká tátovi: Nasliň si hlavičku a uvidíš, že ti to půjde líp!"
Pepíček dostane krásné autíčko a maminka mu připomíná: "Co se říká?"
- "Nevím!"
- "Co říkám tatínkovi, když přinese výplatu?"
- "Aha!" vzpomene si pepíček a odpoví, "neříkej, že to je všechno!"
"Pepíčku, skloňuj slovo chléb."
„Kdo, co? - Chléb."
„S kým, s čím? - Se salámem."
„Komu, čemu? - Mně."
Paní učitelka se ptá dětí ve škole: "Děti, když na stromě sedí pět vran a myslivec dvě z nich zastřelí, kolik jich zbude?"
Přihlásí se Pepíček: "Žádná, paní učitelko, protože ty ostatní se leknou a odletí."
Paní učitelka: "Správně má být, že zbudou tři vrány, ale líbí se mi tvůj způsob uvažování, Pepíčku."
Pepíček: "A teď já: Jdou po ulici tři ženský se zmrzlinou. Jedna ji kouše, druhá cucá a třetí líže. Která je vdaná?"
Učitelka přemýšlí: "No, asi ta, která ji cucá, ne?"
Pepíček:"Kdepak, ta, která má snubní prstýnek. Ale líbí se mi váš způsob uvažování, paní učitelko!"
Učitelka k dětem: "Kdo mi vyjmenuje aspoň tři Shakespearova díla?"
Hlásí se jedině Pepíček a ač se učitelka bojí, že to bude nějaká sprosťárna jako vždy, nezbyde jí, než Pepíčka vyvolat.
"Mnoho povyku pro nic, Sen noci svatojánské a Zkrocení zlé ženy. "
"Výborně Pepíčku, mile jsi mne překvapil. Jak si to prosím tě pamatuješ?"
"Podle pánského přirození, paní učitelko."
"Cože?!"
"No, když je to 10 cm, tak je to Mnoho povyku pro nic. Když 15, tak je to Sen noci svatojanské a když 20, tak Zkrocení zlé ženy."
"A co když je to 30 cm?" ptá se zvídavě učitelka.
"To už není Shakespeare, paní učitelko. To je Neruda - Kam s ním!"