Vtipy o zvířátkách

Zajíc: "Ahoj hade, chci se ti omluvit."
Had: "Za co?"
Zajíc: "Že jsem se ti smál, že nemáš nohy."
Had: "To je zas nějaký fórek, ne?"
Zajíc: "Ne, fakt ne. Je mi to líto. Opravdu."
Had: "Ok, omluvu přijímám."
Zajíc: "Tak, ruku na to?"

Ztratil se pes. Znamení: vypíchnuté levé oko, natržené pravé ucho, zlomená pravá zadní noha a uříznutý ocas.
ZN.: Slyší na jméno Lucky!

Přijde slečna do JZD a uchází se o místo sekretářky. Předseda se ptá: "Umíte psát na stroji?"
"Ne."
"Umíte těsnopis?"
"Ne."
"Tak sakra ženská jak chcete být sekretářkou?"
"No já si myslela, že tady v JZD by se mohlo hodit, že rozumím řeči zvířat."
"To mi neříkejte to lžete."
"Nelžu můžete si mě klidně vyzkoušet."
Tak jdou do kravína tam zabučí kráva a předseda: "Tak co, co říkala?"
"Že měla sedm telat ale že jste jí přiznali jen šest."
"No víte, kolega měl narozeniny. No znáte to."
Tak jdou do prasečáku, tam zachrochtá svině.
"Co říkala tahle?"
No, že měla pět selat, ale přiznali jste jí jen čtyři."
"Však to znáte, kolega odcházel do důchodu."
Tak už jí věří a vracejí se do kanclu. Najednou přiběhne ovce, otře se předsedovi o nohu a zabečí. Předseda na ni tak kouká a povídá: "Nevěřte jí ani slovo to už bylo hrozně dávno a navíc jsem byl úplně namol.."

Žena přijde ke knězi a říká:
"Otče, přicházím s problémem. Doma mám dva papoušky, samičky. A ty pořád opakují jednu a tutéž větu."
"Jakou větu, dcero?" táže se kněz.
"No, říkají: Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?"
"To je ale obscénní," vykřikne zhrozeně kněz. Pak se zamyslí a povídá: "Možná, že bych věděl o něčem, co by váš problém mohlo vyřešit. Doma mám také dva papoušky, samečky, které jsem naučil modlit se a číst bibli. Přineste své papoušky ke mně domů, dáme je do klece k Johanovi a Josefovi a ti naučí ty vaše dvě nezbednice zbožnosti a modlitbám. Pak jistě přestanou opakovat tuto frázi."
"Děkuji mnohokrát, otče, Bůh vám to zaplať. Tohle by skutečně mohlo pomoci," odpoví žena.
Příští den přinese své dvě papoušice ke knězi domů. Když vstoupí do bytu, skutečně uvidí v kleci dva papoušky, kteří drží růženec a modlí se. Žena s nadšením přistoupí ke kleci a vpustí do ní své dvě papoušice.
Po několika vteřinách se z klece ozve: "Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?"
Místností se rozhostí napjaté ticho. Pak se jeden šokovaný papoušek podívá na druhého a povídá: "Odlož růženec Pepo, naše modlitby byly vyslyšeny!!!"

Jde takhle pocestný a zastaví se u prasečí farmy, a vidí ohradu plnou prasat. A všimne si, že jedno prase má dřevěnou nohu. Protože to ještě nikdy neviděl, přijde k domu, zaklepe a zeptá se:
"Proč má to jedno prase dřevěnou nohu?"
A farmář na to:
"O tom vám povím takový příběh. Jednou jsem oral na poli a můj traktor najel do příkopu. Převrhl se a já jsem skončil úplně bezmocný pod ním. A tohle prase přiběhlo, uvidělo to, vrátilo se do domu a tam kvičelo tak hlasitě, až někdo vyběhl, a pak přivedlo pomoc až ke mně."
"Dobře, to je zajímavé, ale proč má to prase dřevěnou nohu?"
"To není všechno. Jednou ke mně přišel zloděj, když nikdo nebyl doma. A prase uteklo z ohrady, přiběhlo za mnou až na pole a tak dlouho kvičelo až jsem šel za ním a ono mě dovedlo k pušce v kůlně, takže jsem pak mohl toho zloděje vyhnat."
"Dobře, to je taky zajímavé, ale proč má to prase dřevěnou nohu?"
"No vždyť mne nechte domluvit. Jednou jsem spal s manželkou v ložnici, a náš dům začal hořet. A prase uteklo z ohrady, přiběhlo za mnou a tak dlouho kvičelo až jsem se probudil a v poslední chvíli zachránil manželku a děti."
"No to je velice dojemný příběh, ale PROČ MÁ TO PRASE DŘEVĚNOU NOHU?!"
"Vždyť vám to celou dobu vysvětluju. Přece když je prase tak hodné, když vás má tak rádo, tak ho přece nesníte najednou..."

Zvířátka v lese se dohodla, že si postaví sídliště. Vyšlou do města mazanou lišku, aby tedy sehnala potřebná povolení. Přešel den, dva, tři, týden a liška nikde. Po čtrnácti dnech se vrátí se staženým ocasem a celá zničená povídá: "35 povolení jsem sehnala, ale to 36., nejdůležitější se sehnat nepovedlo." Poté zvířátka vyšlou medvěda. Není sice nejchytřejší, ale je nejsilnější, takže by mohl ledacos zařídit, řekla si. Přešel jeden den, dva, týden a medvěd nikde. Po měsíci se vrátí vyhublý, vystresovaný a říká:
"35 povolení mám, to 36., to prostě sehnat nejde." V tom se přihlásí vůl, že by to zkusil ve městě vyřídit. Zvířátka se pousmějí a praví: "Ty vole? Když to nezařídila mazaná
liška, ani silný medvěd, ty tam nemůžeš uspět!" Ale vůl se nedal odradit a vyrazil do města. Za tři dny zvířátka po ránu vzbudil velký rambajs. Vstanou a vidí v dálce vola, jak si
to maže k lesu, za zády bagry, jeřáby a náklaďáky s pískem. Zvířátka se radují a diví zároveň, ptají se: "Vole, jak jsi to dokázal?" "Jednoduše," povídá vůl, "přijdu na
úřad - otevřu první dveře - spolužák! Otevřu druhé dveře - spolužák! Otevřu třetí dveře - spolužák..."

Kupuje hospodář nového kohouta.
Prodavač mu říká: "Pozor, je to strašný nenasyta!"
Hospodář vypustí kohouta na dvorek a jde spát. Ráno vyjde na dvůr a kouká. Všechny slepice naprosto sedřený a kohout přešlapuje mlsně kolem plotu.
Hospodář jde k němu a povídá: "Kohoutku, šetři se, praskne ti srdíčko a bude s tebou konec!"
Druhý den vstane, vyjde ven a zase kouká - slepice, kachny i husy jsou úplně hotový.
Tak mu zase domlouvá: "Kohoutku, šetři se..."
Třetí den vyjde ven a vidí, že i veverky mají dost a kohoutek u plotu, nožky nahoře, nehýbe se a nad ním už krouží supi.
Přistoupí k němu se slzou v oku a povídá: "Vidíš, kohoutku,
nešetřil ses a jak to dopadlo!"
Kohoutek otevře očičko a povídá: "Jestli mi vyplašíš ty supy, tak vošukám i tebe!"

Lékař předepíše muži viagru s tím, že si má vzít jen jednu
polovinu. Doma si chlap vezme prkýnko a nůž, rozpůlí viagru na půl, ale ta druhá polovina mu odletí až ke kanárkovi do klece, který ji okamžitě sezobne. Vyděšený muž ihned volá zvěrolékaři a vypoví mu, co se stalo.
Zvěrolékař mu sdělí, že má kanárka dát na nějaké chladné a temné místo, jinak že ho to může i zabít. Chlap vezme kanárka a zavře ho do mrazáku. Vzpomene si na něj až za hodinu a půl, ihned letí do mrazáku,otevře dveře a tam kanárek celý zpocený, otře si čelo a říká:
"Ty vole hodinu, HODINU mi trvalo, než jsem tý slepici roztáh´nohy!"

Na malý statek přijde návštěvník:
"Dobrý den, chováte prasata?"
"Ano.”
"A čím je krmíte?"
"Čím bychom je krmili? Dáváme jim všechno možné - zbytky, shnilé ovoce."
"Tak to bude pokuta 5000 korun."
"Proč?"
"Protože jsem ze Spolku na ochranu zvířat."
Za pár dní se na statku opět objeví nezvaný host:
"Chováte tu prasata?"
"Ano, chováme."
"A čím je krmíte?"
"No žena jim vaří vynikající plněné zelí, tvarohový závin, děti jim dávají čokoládu. Nejdřív jedí prasata a my až po nich."
"Že se nestydíte! To bude pokuta 10000 korun!"
"A proč?"
"Protože jsem z Unicefu. Nemůžeme se dívat na to, jak někdo takhle může plýtvat jídlem, zatímco na světě umírají děti hlady!"
Sedlák zaplatí.
Za pár dní přijde další návštěva:
"Dobrý den! Jsme z ministerstva zemědělství, chováte tu prasata?"
"Chováme."
"A čím je krmíte?"
"Nekrmíme je. Každé ráno jim dáme stovku, ať si koupí, co chtějí."

Jede řidič v autě, když tu ho předběhne kuře. Automobilista přidá, ale nedokáže jej dohonit, pouze vidí, jak zaběhlo do statku. Dojede tam a ptá se statkáře, zda je to pravda, že má tak rychlé kuře.
"Ano, mám, je speciálně vyšlechtěné, aby mělo velká stehýnka."
"A neprojevuje se to na chuti?"
"Nevím, ještě jsme žádné nechytili!"

Ptá se malá myška maminky, co je to jed na myši.
Maminka ji poučí:
"Víš, to je něco jako kočka v prášku."

Potká takhle jednou slon nahého muže a začne se strašně smát. Směje se, až mu tečou slzy, vůbec není k utišení. Když se konečně dost nasměje, zeptá se muže:
"Prosím tě, jak se s TÍMHLE můžeš vůbec nažrat?"

Ptá se kráva jetele:
"Jeteli, proč se nemodlíš?"
"Nechci být spasen..."

Víte co je potřeba k lovu tygra?
Rýsováček, kružítko, dvě esa a příručku "Jak na jeleny".
Rýsováček položíte pod strom, vylezete na strom a čekáte. Přijde tygr, šlápne na rýsováček a vyskočí bolestí. Ve výskoku ho píchnete kružítkem do oka. Tygr zařve:
"Au, moje oko!"
Vy mu ukážete své dvě esa a řeknete:
"Já mám královský!"
Načež tygr prohlásí:
"To jsem z toho jelen."
No a dále už pokračujete podle příručky "Jak na jeleny".

Proč šnek nemůže utíkat?
Protože by mu vlály oči!

Přijde zebra do chléva a říká:
"Ahoj, kravičky! Jak se tady máte? Co vlastně děláte?" Kravičky odpovídají:
"My dáváme mlíko."
Zebra jde dál a uvidí býka:
"A co ty, býčku, co ty děláš?"
Býk hrábne kopytem:
"Pojď blíž, sundej si to pyžámko a já ti to ukážu!"

Srazí se motorkář na silnici s ptáčkem. Chudinka ptáček spadne na zem, cuká sebou, ale ještě není mrtvý. Motorkářovi se ho zželí a opatrně ho odveze domů. Tam ho položí do klece, rozdrolí mu chleba, do misky nalije vodu a čeká, jestli se uzdraví. Ptáček se za několik dnů skutečně probere, rozhlídne se kolem sebe a vidí mříže, chleba a vodu. V tom mu dojde, co se stalo a říká: "Ty vole, já ho zabil!"

Krtek se vyhrabe na nuda pláži, přesně mezi roztaženýma nohama mladé ženy a ptá se:
"Ježku, jsi to ty?"
Nic.
"Ježku, jsi to ty??"
Nic.
Tak přičuchne a ptá se:
"Ježku, žiješ?"

Pán se rozplývá nad chundelatým pejskem: „Ty máš ale roztomilý čumáček...“
Majitelka ho taktně upozorní: „On má ale hlavu na opačné straně.“
Pán překvapeně: „A já jsem mu zrovna vnutil piškot!“

Potkaly se dvě blechy a jedna měla zlomenou nohu.
"Co se ti stalo?" ptala se druhá.
"Ale skočila jsem na pleš a dostala jsem smyk!"